První dvě dekády nezávislé Gruzie byly pro zemědělství příznačné zastaráváním technologií, útlumem investic a zaostávání v poznatcích. Během období nestability se většina zemědělské prvovýroby vrátila k základní formě drobného subsistenčního farmaření. Zemědělské regiony dosud trápí vysoká nezaměstnanost a boj s nedostatkem kapitálu na fungování a rozvoj drobných – převážně zemědělských – podnikatelských aktivit. V okrese Martvili stejně tak jako ve zbytku Gruzie proběhla v 90. letech ne zcela vydařená pozemková reforma, která vyústila v rozdrobení zemědělských pozemků a minimalizaci „odbytové síly“. Okres Martvili se nachází v tzv. donorském stínu a tedy zde není znatelný pokrok, který učinilo gruzínské zemědělství v posledních letech.

Projekt je součástí zemědělského programu ČRA v Gruzii, který si klade za cíl zvýšit konkurenceschopnost drobných farmářů. V případě Martvili se jedná o vybudování kapacit zemědělského servisního centra, jež bude zajišťovat dostupnost zemědělské mechanizace, šíření moderních metod zemědělství a základní marketingové služby.

Charakteristickým rysem projektu je aktivní účast cílové skupiny na projektových aktivitách. Velký důraz je rovněž kladen na udržitelnost projektu; jedná se v podstatě o nastartování podnikatelských aktivit s ambicí dalšího rozvoje do budoucna již bez zahraničního donora. Dlouhodobým žádoucím dopadem projektu je zvýšení životní úrovně místního obyvatelstva, jež souvisí s udržitelnými zdroji obživy a dlouhodobou zaměstnaností.