Živočišná výroba v horských oblastech Gruzie je sice stále značně rozšířená, v současné době ale přináší jeden z nejnižších příjmů ze všech činností zajišťujících obživu ve venkovských oblastech. Místní farmáři například po ostříhání vlny ze svých ovcí tento cenný materiál dříve vyhazovali, aniž by ho dále využívali. Díky projektu realizovaném Charitou ČR a podpořeném Českou rozvojovou agenturou byl na východě Gruzie vybudován zpracovatelský závod, odebírající vlnu od sedmi desítek místních farmářů.
Projekt, jehož cílem je zvýšit příjmy zemědělců žijících v oblasti Tušeti, Pshav-Khevsureti a v obci Khulo, se zaměřuje hlavně na změnu postupů místních farmářů týkajících se chovu hospodářských zvířat a hospodaření na pastvinách, směrem k udržitelnějším a produktivnějším. A patří mezi to i využití vlny z ovcí.
Do vesnice Zemo Alveni na východě Gruzie se jede úzkými serpentinami po nezpevněné cestě. Dvě hodiny od hlavního města Tbilisi se nachází zapadlý region, kde dopravní zácpu tvoří pomalu se pohybující krávy a kde se na rozlehlých kopcích pasou stáda ovcí. Jejich vlna, která se ještě před několika lety vyhazovala a spalovala, dnes plní prostory zpracovatelského závodu. Majitel závodu, jednapadesátiletý Dito, je jediným v celé Gruzii, kdo místní vlnu zpracovává. Podnik zdědil po svém otci Gogim, který ho založil ještě v dobách Sovětského svazu. Uvnitř jsou tak stále staré sovětské mašiny, na nichž Dito zpracovává vlnu z ovcí z celého okolí. A zpracovanou ji prodává napříč Gruzií. Přitom ještě před pár lety přicházela tato vlna vniveč.
Celý proces začíná u farmářů, kteří chovají ovce a od nichž Dito vykupuje vlnu. Ta se nejprve důkladně vyčistí v horké vodě s mýdlem. Poté se oplachuje ve studené vodě a po usušení se začíná zpracovávat ve velkých strojích. „Dříve nebyla naše práce na takové úrovni jako dnes. Sice jsme zpracovávali vlnu, ale ne moc profesionálně. Po tom, co se Charita začala zajímat o naši práci a podpořila nás grantem, postavili jsme zpracovatelskou budovu, kterou vidíte za námi, a pořídili potřebné zařízení a stroje, které k naší práci potřebujeme,“ říká Dito.
Než dostal v rámci projektu podporu od Charity, tak zvládl ve svém podniku zpracovat jen 20-30 kilo vlny za den. „Dnes zpracováváme až 200 kilogramů denně, což je obrovská změna,“ pochvaluje si Dito, jehož podnik má dnes 12 zaměstnanců. Ti jsou vděčni za práci v jinak znevýhodněném regionu, kde se obživa hledá obtížně. Vlnu Dito odebírá až od 70 místních farmářů. Díky zpracovatelskému závodu si tak i oni dokážou vydělat a zajistit příjem, a hlavně zužitkovat materiál, který dříve vyhazovali.
A kdo vlnu od gruzínského podnikatele odebírá? „Jsou to hlavně různá učiliště nebo vzdělávací centra, kde vyučují ruční práce. Anebo spolky, které pak z vlny vyrábějí krásné produkty,“ objasňuje Dito. Jeden takový ženský spolek se nachází přímo ve vesnici Zemo Alveni. Ženy zde vyrábějí a prodávají pletené a plstěné výrobky, ať už jsou to doplňky, oblečení nebo domácí potřeby. A pochvalují si, že díky Ditovu zpracovatelského závodu nemusí pro vlnu jezdit daleko a využívají místní zdroje.
Obyvatelé horských oblastí v Gruzii využívají přírodní ovčí vlnu k výrobě teplého a odolného oblečení, ale také bot či koberců. Techniky tkaní, plstění, pletení a vyšívání se předávají z generace na generaci. Díky oživení tradičního zpracování vlny tak v Gruzii přežívá i tradiční řemeslná výroba. „Chtěl bych moc poděkovat za možnost být podpořen tímto projektem, protože nám pomohl vyřešit obrovský problém a naše práce je dnes mnohem jednodušší. Produkujeme tak kvalitnější vlnu v mnohem větším množství,“ říká Dito vděčně. „Je to sice náročná práce, ale já ji mám moc rád,“ uzavírá gruzínský živnostník spokojeně.
S podporou České rozvojové agentury pomáhá Charita ČR v Gruzii s rozvojem chudých horských a venkovských oblastí již delší dobu. A velmi úspěšně, jak je vidět na příkladu zpracovatelského závodu na místní vlnu vedeného Ditem. Projekt navíc identifikuje příjemce pro potenciální přenos českého know-how v oblasti precizního zemědělství. Přidanou hodnotou projektu je také zapojení lokálních akčních skupin Khulo a Aragvi, partnerství s CzechTrade při organizaci incomingové mise českých firem a zajištění členství příjemců projektu v Gruzínském svazu farmářů.
Foto: Charita ČR
