Přestože proces deinstitucionalizace dospělých osob se zdravotním postižením v Gruzii začal už v letech 2010-2011, vzhledem k jeho složitosti stále probíhá. V roce 2020 z iniciativy Ministerstva pro vnitřně vysídlené osoby z okupovaných území, práce, zdravotnictví a sociálních věcí Gruzie a Agentury pro státní péči v rámci projektu financovaného Českou rozvojovou agenturou vypracovala Charita Česká republika strategii a akční plán pro nezávislý život a deinstitucionalizaci péče o osoby se zdravotním postižením na období 2023-2030, které v roce 2023 schválilo ministerstvo.
Gruzínští odborníci v úzké spolupráci se svými českými kolegy a Státní agenturou pro péči v Gruzii a Ministerstvem zdravotnictví Gruzie definovali hlavní směry procesu deinstitucionalizace, posoudili individuální potřeby osob s postižením a připravili příslušné standardy. Díky tomu se už několik lidí, kteří dosud žili ve velkých ústavech v Dušeti a Martkopi, přestěhovalo do nových domovů rodinného typu s pečovatelskou službou, kde jsou brány ohledy na jejich individuální přání a potřeby.
„V Gruzii již několik let úspěšně probíhá proces deinstitucionalizace velkých ústavů a rozvoj vhodných alternativních služeb péče pro osoby s postižením. Tento proces je v závěrečné fázi a několik zbývajících ústavů prochází procesem deinstitucionalizace. Díky podpoře Charity byly vytvořeny nové podpůrné služby alternativní péče, kde mohou osoby s postižením pokračovat ve svém životě v nezávislém prostředí podle svých zájmů a přání,“ zmiňuje Tamar Kurtanidze, vedoucí oddělení sociální ochrany, vnitřně vysídlených osob a politiky práce Ministerstva zdravotnictví Gruzie. Maguli Shaghashvili, expertka Charity Česká republika v projektu zaměřeném na deinstitucionalizaci, podotýká, že nejdůležitější na práci Charity v této oblasti bylo, že nezačala psaním dokumentů, ale zjišťováním individuálních potřeb a přání lidí s postižením žijících ve velkých ústavech.
V počáteční fázi projektu byl vytvořen multidisciplinární tým složený z psychologů, ergoterapeutů, sociálních pracovníků, lékařů a psychiatrů. Tento tým pracoval jak s lidmi s postižením, tak s personálem. „Bylo pro nás důležité pochopit, co si lidé s postižením myslí o změně svého bydliště a jaké z toho mají případně obavy. Spousta z nich bohužel skončila ve velkých ústavech nikoli kvůli ekonomickým problémům rodiny, ale kvůli stigmatizaci ve společnosti. Proto pro nás bylo zásadní podívat se na proces deinstitucionalizace z jejich perspektivy. Díky tomu jsme zjistili, jak naši službu správně nastavit,“ říká Maguli Shaghashvili.
Charita Česká republika začala na strategii a akčním plánu deinstitucionalizace zpočátku úzce spolupracovat s gruzínským Ministerstvem zdravotnictví a gruzínskou Agenturou pro státní péči. Dále pokračovala jednání s komunitou osob se zdravotním postižením a organizacemi poskytovatelů služeb. Výsledkem této spolupráce bylo vytvoření strategie, která zohledňuje především prevenci institucionalizace – tedy jaký typ podpory dítě, dospělý a jejich rodiny potřebují, aby nebyli umisťováni do velkých ústavů. „Proto jsme ve spolupráci se státem vytvořili mechanismus deinstitucionalizace, který kombinuje zdroje místní a centrální vlády. V tomto ohledu je zásadní také služba osobního asistenta, jejíž standardy již schválil stát,“ vysvětluje Maguli Shaghashvili.
V této fázi existuje v Gruzii jeden typ alternativního bydlení pro dospělé osoby se zdravotním postižením – malé domovy rodinného typu, ve kterých žije 5-6 osob. Když se ale do těchto typů domovů umístí více lidí a další personál, vede to opět k institucionalizaci sociální péče. Charita Česká republika proto s finanční pomocí České rozvojové agentury pořídila, zrenovovala a předala gruzínské Agentuře pro státní péči šest domů rodinného typu, do kterých se přestěhovali lidé se zdravotním postižením žijící ve velkých penzionech v Dušeti a Martkopi.
„Deinstitucionalizace velkých penzionů je složitý proces, který vyžaduje velké úsilí všech zúčastněných stran. Nejde jen o zmíněné fyzické přestěhování osob s postižením z velkých ústavů do alternativních služeb, ale o zásadní sociální transformaci, která znamená zahájení nového života pro osoby s postižením a realizaci jejich práv, a také o systémové změny. Pro dokončení tohoto procesu, zajištění udržitelnosti a nevratnosti je nutné posílit mechanismus prevence institucionalizace a poskytování alternativních a podpůrných služeb,“ přibližuje Maguli Shaghashvili.
Charita Česká republika s podporou vlády České republiky již řadu let chrání práva osob se zdravotním postižením v Gruzii a poskytuje jim odpovídající služby. Od roku 2020 realizuje rozsáhlou iniciativu, v jejímž rámci podporuje gruzínskou vládu v procesu deinstitucionalizace. Zmíněný proces zahrnuje vypracování příslušné legislativy a poskytování domovů rodinného typu a služeb pro osoby se zdravotním postižením ve státní péči.
„Od roku 2020 podporuje Česká republika prostřednictvím našeho partnera Charity Česká republika gruzínskou vládu při vytváření nového národního systému alternativní sociální péče pro dospělé osoby se zdravotním postižením. Hlavním cílem bylo vytvořit podmínky pro transformaci služeb z velkých ústavů na vhodnější a přiměřenější prostory rodinného typu pro osoby s postižením. Do těchto domovů se už přestěhovali první klienti, kteří jsou zde spokojeni. Doufám, že se kvalita jejich života výrazně zlepší,“ říká Jana Zelingerová, vedoucí oddělení rozvojové spolupráce Velvyslanectví České republiky v Gruzii.
