Česká rozvojová agentura uveřejnila dodatečné informace k výběrovému řízení v rámci programu Studie proveditelnosti. Bližší informace naleznete v sekci soukromý sektor.
Aktuality
Během návštěvy prezidenta Zemana v Moldavsku bude slavnostně zahájen nový projekt rozvojové spolupráce
Česká republika podporuje projekty rozvojové spolupráce v Moldavsku od poloviny 90. let minulého století. V současnosti je Moldavsko řazeno mezi naše prioritní partnery s programem spolupráce platným od roku 2011 do roku 2017. Roční objem projektů, které v Moldavsku realizuje Česká rozvojová agentura, přesahuje 80 milionů Kč. Projekty se zaměřují na vodu a sanitaci, sociální služby, zemědělství a vzdělávání. V souladu s dojednanou asociační dohodou mezi EU a Moldavskem je zvláštní důraz kladen také na předávání transformačních zkušeností a zkušeností z integrace do EU.
Během oficiální návštěvy prezidenta ČR Miloše Zemana v Moldavské republice bude dne 22. května podepsáno trojstranné memorandum o porozumění k nově zahajovanému rozvojovému projektu, zaměřenému na vytvoření vinařského registru.Celkový rozpočet projektu je přibližně 22 mil. korun, přičemž polovinu nákladů bude hradit Česká rozvojová agentura a polovinu agentura pro mezinárodní rozvoj Spojených států (USAID). Kromě obou agentur podepíše memorandum i moldavské ministerstvo zemědělství.
Zahraniční rozvojová spolupráce ČR v Moldavsku
Moldavsko patří k nejchudším zemím Evropy. Téměř polovina populace žije pod hranicí chudoby. V roce 2013 se země umístila na 113. místě ze 187 zemí řazených v indexu lidského rozvoje, průměrný hrubý domácí produkt na osobu (PPP) je 3368 USD. Ekonomická a sociální situace Moldavska je poznamenána nezaměstnaností a odchodem značné části práceschopného obyvatelstva do zahraničí. Budoucnost Moldavska významně ovlivňuje výhledová integrace do EU. V návaznosti na tyto aspirace země, byla na konci roku 2013 parafována asociační dohoda, díky níž se Moldavsko zavázalo k postupnému plnění kriterií stanovených pro členy EU a k postupnému dosažení evropských standardů.
Česká republika je v Moldavsku jedním z nejvýznamnějších donorů. Zaměření projektů ZRS ČR odpovídá prioritám moldavské vlády, v současnosti pod dohledem ČRA probíhá 22 projektů. Roční objem projektů, které v Moldavsku realizuje Česká rozvojová agentura, přesahuje 80 milionů Kč. Projekty se zaměřují na vodu a sanitaci, sociální služby, zemědělství a vzdělávání. ČRA aktivně spolupracuje s ostatními významnými donory působícími v Moldavsku, české projekty jsou v různé míře napojené na německé, rakouské a americké projekty. ČRA klade zvláštní důraz na projekty zaměřené na asistenci moldavským institucím v plnění jejich závazků vůči EU. Jedním z těchto systémových projektů, který ČRA zahájila v roce 2014, je projekt na zavedení vinohradnického a vinařského registru v Moldavsku.
Projekt na zavedení vinařského registru
Projekt byl zahájený 1. dubna 2014 a bude ukončený v roce 2016. Celkový rozpočet projektu je přibližně 22 mil. korun, přičemž polovinu nákladů bude hradit agentura pro mezinárodní rozvoj Spojených států (USAID). Vedení a většinu expertních aktivit projektu zajišťuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ČR.
Moldavská republika nesplňuje v současné době podmínky kladené evropská legislativou na oblast vinohradnictví a vinařství, a to především v oblasti registrace vinohradů, hroznů a samotného vína. Vzhledem k neexistenci registru a z ní vyplývající špatné dohledatelnosti je vývoz vinařských produktů velmi omezen. Současně dochází k nelegálnímu vývozu hroznů (popř. vína) a jeho následného nelegálního prodeje mimo jiné i v České republice.
Z těchto důvodů projekt řeší vytvoření a následnou implementaci vinohradnického a vinařského registru včetně harmonizace příslušné národní legislativy s evropskou, zavedení standardní úřední kontroly v dané oblasti. Dojde též k vyškolení všech příslušných moldavských expertů. Velmi důležitou součástí je i informování odborné veřejnosti včetně pořádání příslušných workshopů a seminářů. Projekt upevní postavení spotřebitelů na trhu, neboť výrazně zlepší dohledatelnost samotného produktu. Zároveň díky stabilizaci právního prostředí v dané oblasti umožní větší rozvoj zahraničních investic.
Projekt reaguje vedle aktuálních závazků Moldavska vůči EU také na restrikce dovozu moldavských vín do Ruské federace, která byla de facto zavedená jako odvetné opatření Ruské federace vůči Moldavsku za přistoupení k asociační dohodě v listopadu 2013 ve Vilniusu. Z tohoto důvodu je Moldavsko nuceno hledat pro svou hlavní exportní komoditu jiné, spolehlivější trhy, kde však musí moldavské víno splňovat příslušné standardy.
Pro více informací
Pro více informací kontaktujte pana Jana Černíka, teritorialistu ČRA pro východní Evropu (tel.: 251 108 171, cernik@czda.cz). Více informací o zahraniční rozvojové spolupráci lze nalézt na webových stránkách MZV (www.mzv.cz/rozvoj) nebo ČRA.
Evropské rozvojové agentury diskutovaly ve Vídni o prohloubení vzájemné spolupráce
Zástupci ČRA se ve dnech 13. – 14. května ve Vídni účastnili výročního zasedání Practitioners Network.
Partneři Evropské rozvojové spolupráce, členové Practitioners Network se již po sedmé sešli během výročního zasedání konaného ve dnech 13. – 14. 5. ve Vídni. Platforma Practitioners Network se zabývá harmonizací a propojení svých aktivit na implementační rovině. Tentokrát se její zástupci z řad evropských agentur zabývající se zahraniční rozvojovou spoluprací (mezi nimiž také ČRA, ADA, AFD, ale také EK a ECDPM – bruselský rozvojový thinktank), věnovali otázkám implementace Agendy pro změnu a její čtyři priority: governance, soukromý sektor, zemědělství a energetika a efektivita pomoci.
EK plánuje v rámci Evropských rozvojových fondů (EDF) více využívat indikátory dobrého vládnutí pro alokaci tzv. „governance tranches“. Další prioritou evropské rozvojové spolupráce je důraz na křehké státy, o čemž svědčí mj. čerstvý návrh na ustavení Trust Fundu pro Středoafrickou republiku. Velkou výzvou zůstává, jak se posunout ze společného programování rozvojové pomoci ke společnému přístupu i v ostatních oblastech, jako je obchod, migrace či energetická politika (tzv. „comprehensive approach“). Nové finanční nástroje EK však spíše preferují větší projekty. Ty sice přestavují pro zadavatele nižší administrativní náklady, ale pro některé středně malé agentury zase nedosažitelný cíl. Tento postup EK také vede k redukci počtu sektorů v každé zemi na tři.
Klaus Rudischhauser zástupce GŘ DEVCO a Richard Manning bývalý předseda DAC OECD se během bloku pořádaného rakouskou rozvojovou agenturou (ADA) vyjádřili také k otázkám související s blížícím se koncem platnosti MDG a agendou Post2015. Důraz byl kladen zejména na donorskou komunitu, aby důsledně reflektovala dynamické ekonomické a sociální změny, ke kterým v rozvojových zemích dochází a na dodržování principů „ownership & alignment“, které při důsledném uplatňování vedou k posílení kapacit místních institucí a tím ke zvýšení schopností cílových zemí reagovat na rozvojové potřeby vlastními silami. Nebyla opomenuta ani výzva k užší spolupráci donorů a společnému přístupu k řešení konkrétních rozvojových problémů. Členové platformy Practitioners Network se dle plánů opět sejdou na zasedání konané na jaře 2015 v Paříži.
Výběrové řízení – Program studie proveditelnosti
Česká rozvojová agentury vyhlašuje výběrové řízení do Programu studie proveditelnosti. Záměrem programu je vyšší zapojení soukromého sektoru do rozvojové spolupráce prostřednictvím proplacení nákladů potřebných pro přípravu Studie proveditelnosti, jejichž předmětem je specifikace realizace ekonomicko-rozvojové příležitosti (projektu).
Příjem přihlášek do programu končí dne 6.6.2014 v 17:00 hod.
Podrobné informace naleznete v dokumentu „Vyhlášení výběrového řízení pro účast v programu Studie proveditelnosti“ a v metodice k tomuto programu, které jsou dostupné v sekci soukromý sektor.
Upozorňujeme na skutečnost, že metodika programu Studie proveditelnosti byla oproti původně zveřejněné verzi aktualizována. Proto žádáme všechny případné žadatele, aby k přípravě žádosti o finanční podporu využili metodiku stávající – označenou jako verze „květen 2014“.
Poslanci Parlamentu ČR a ředitel ČRA na společné cestě v Etiopii
Ředitel ČRA Michal Kaplan spolu s poslanci Parlamentu ČR Václavem Zemkem a Josefem Hájkem navštívili v dubnu tohoto roku zónu Sidama v Etiopii. Při této příležitosti zavítali do horského města Daye, místa implementace největšího etiopského projektu v sektoru vody a sanitace v rámci české zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS).
Od roku 2011 se tento projekt podílí na zlepšení zásobování pitnou vodou v oblasti města Daye. 25 tisíc obyvatel tohoto města tak místo nekvalitní vody z vysychajícího pramenu a místní řeky vyžívá pitnou vodu z nově vybudované vodovodní sítě. Distribuční sít o rozsahu 14 kilometrů rozvádí vodu z jednoho nově vybudovaného a druhého obnoveného hloubkového vrtu. Výstavba vodovodního systému byla značně komplikovaná, neboť potrubí překonává velké výškové rozdíly v krajině a řeku Bonoru. Dnes však již místní lidé čerpají kvalitní vodu z devíti veřejných odběrných míst. Pamatováno bylo také na vzrůstající nároky dynamicky se rozvíjejícího města s horizontem roku 2030, které je současný systém schopný zabezpečit.
Kromě samotného technického řešení se projekt zaměřil také na různá školení a osvětu. Místní obsluha byla poučena o provozu vodovodního systému i řešení možných poruch. Experti z partnerské organizace Vodního úřadu zóny Sidama, získali doporučení pro správné a hospodárné využívání vodních zdrojů. Rámec projektových aktivit uzavřela masivní informační kampaň s cílem zlepšit hygienické návyky místních obyvatel.
Čeští poslanci navštívili projekt v rámci akce V4 Aid – United Support for MGD´s. Studijní cesta do Etiopie, která byla již čtvrtou v pořadí, měla ukázat rozvojovou pomoc v jedné z nejchudších zemí světa v reálném prostředí. Etiopie jako hlavní africká prioritní země ZRS ČR zároveň představuje zemi, kde Česká republika dosáhla výrazných úspěchů prostřednictvím systematické rozvojové spolupráce. Poslanci i zástupci ČRA dále navštívili několik dalších rozvojových projektů implementovaných v rámci ZRS ČR v Etiopii. Během svých cest vedli jednání s představiteli etiopských ministerstev včetně státního tajemníka zahraničních věcí Etiopie Berhane Gebre-Kristosa, který ocenil dlouhodobou česko-etiopskou rozvojovou spolupráci přispívající k transformaci země.
Článek z místních medií je dustupný zde.
Česká rozvojová agentura poskytuje pomoc poničenému Státnímu archivu Bosny a Hercegoviny
Začátkem tohoto roku se Bosna a Hercegovina potýkakala se sociálními nepokoji, které na území řady měst přerostly v ozbrojené střety. Velké demonstrace se nevyhnuly ani městu Sarajuvu. Při nepokojích zde došlo k poničení části státního archivu, ve kterém byly uloženy cenné dokumenty ještě z období Rakouska-Uherska a meziválečného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Česká rozvojová agentura reagovala na požadavek bosenské strany vysláním experta z Ústavu chemické technologie restaurování památek Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Expert tak mohl na místě odborně posoudit rozsah škod a předat pracovníkům místního archivu další doporučení k postupům nutných pro záchranu dokumentů. K tomuto účelu nyní slouží i speciální archivní krabice, které byly předány Státnímu archivu Bosny a Hercegoviny jménen České rozvojové agentury velvyslancem České republiky v Sarajevu panem Tomášem Szunyogem.
Česká republika se tak stala prvním zahraničním partnerem, který na vzniklou situaci reagoval formou konkrétní pomoci. Možnosti další spolupráce české a bosenské strany na záchraně archivu jsou nyní předmětem dalších jednání. Je však zřejmé, že zkušenosti České republiky se záchranou archivního materiálu (např. uchovávání, digitalizace a péče o archivní dokumenty) z období rozsáhlých povodní v r. 2002 budou při poskytování pomoci na Balkánu velice cenné.
Informace v místním jazyce naleznete v následujícím článku či reportáži.