Výsledky II. kola dotačního výběrového řízení na projekty v rámci dotačního titulu „Podpora trojstranných projektů českých subjektů“ pro rok 2017 budou zveřejněny 10. května 2017.
Aktuality
V Moldavsku byl představen nový registr vín a vinic v rámci ZRS ČR
Dne 6. dubna 2017 byla v Kišiněvě uspořádána tisková konference k projektu „Vytvoření a implementace vinohradnického a vinařského registru v Moldavsku“, na které byl oficiálně představen nový registr vín a vinic určený pro moldavské vinaře a pěstitele révy. Projekt probíhá v rámci ZRS ČR od roku 2014 a byly na něj vyčleněny prostředky v celkovém objemu 11 676 000 Kč, které poskytla Česká rozvojová agentura. Na projektu se také podílí agentura USAID, která zajistila financování sběru a vyhodnocení dat v rámci programu „Emerging Donors Challenge Fund“. Registr zatím běží v pilotním režimu, jeho uvedení do standardního provozu je naplánováno na září tohoto roku.
Tiskovou konferenci zahájil náměstek ministra zemědělství Moldavska V. Luca a český velvyslanec Z. Krejčí, kteří zdůraznili význam tohoto projektu, jež spočívá především v předání potřebného know-how místním expertů, v lepších možnostech sledování a určení moldavské produkce vína na základě standardů Evropské unie a s tím spojeného lepšího přístupu místních vinných produktů na evropské trhy.
Následovaly prezentace českých subjektů, jež projekt realizují. Jedná se o Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (UKZUZ), který je zodpovědný za celkovou realizaci projektu, a českou firmu Tender systems, která byla ze strany UKZUZ najata na řešení IT části projektu. Přítomni byli také moldavští partneři – Ministry of Agriculture and Food Industry, Agricultural Information Centre a také hlavní příjemce pomoci National office of Wine and Vine. Na tiskové konferenci bylo oznámeno dokončení přípravy databáze pro registr, který prozatím funguje v pilotním režimu a na podzim bude plně spuštěn. Na závěr tiskové konference byl podepsán akceptační protokol o předání softwarového řešení.
Registr vín je určen pro všechny pěstitele révy a vinaře, kteří vlastní komerční vinice s rozsahem větším než 0,15 ha. Do registru bylo prozatím zapsáno více než 20.000 z nich.
Kromě spuštění samotného registru vín a vinic je realizace projektu doprovázena řadou aktivit. Mezi ně patří praktická školení či studijní pobyty. Cílem těchto aktivit je předání potřebného know-how místním expertům, kteří nabyté znalosti dál aktivně šíří. Registr také umožní sledování a určení moldavské produkce vína v souladu se standardy Evropské unie. Postupně tak dochází k odstraňování vývozních překážek a k úpravě pravidel pro místní trhy. Moldavským producentům vína tak projekt napomůže zajistit lepší přístup na evropské trhy s ohledem na současné možnosti země.
Samaritánovo dilema aneb může finanční pomoc sloužit jako politická páka?
Pomoc chudým zemím měla od počátku dvojí účel. Na jedné straně hlasitě deklarované idealistické cíle, jako boj proti hladu a chudobě. Na druhé straně pragmatické cíle, o kterých se nemluvilo. Bohaté země si díky pomoci zajišťovaly politické spojenectví, hlasy v mezinárodních organizacích a obchodní výhody. Spojené státy podporovaly zkorumpovaný režim v Kongu, Sovětský svaz zase v Angole. Efektivita pomoci šla stranou, vše bylo podřízené soupeření o vliv.
Po konci studené války na chvíli převládl idealismus. Rozvojová pomoc, oproštěná od politiky, se soustředila na svou podstatu. Kondicionalita, tj. svazování pomoci splněním určitých podmínek, byla zapomenuta. Dárci se v deklaraci z Akkry zavázali, že nebudou uplatňovat žádné podmínky, ledaže by se na nich společně dohodli s přijímajícími zeměmi. Západní dárci znejistěli i v tak principiální záležitosti, jako je podpora demokracie a lidských práv. Pro mnohé africké země se tak stala čínská pomoc atraktivnější než ta evropská, protože nebyla zatížena „lidskoprávním balastem“.
V poslední době se kondicionalita do slovníku rozvojových odborníků vrací. Nejčastěji se mluví o podmiňování pomoci spoluprací přijímajících zemí v oblasti migrace a readmise. Podmínky však mohou být různé. Rozlišujeme kondicionalitu ex ante a ex post, čili zpětnou. Dále rozlišujeme kondicionalitu pozitivní a negativní, čili sankce. Pojďme se podívat do historie a zjistit, zda a kdy vůbec může kondicionalita pomoci fungovat.
Příkladem pozitivní kondicionality, ale s nepříliš pozitivním dopadem, byla politika Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Poskytnutí levných úvěrů chudým zemím podmiňovaly sadou reformních kroků. Nejčastěji šlo o snížení deficitu rozpočtu a uvolnění směnného kurzu. Ve skutečnosti však řada rozvojových zemí na tuto „medicínu“ doplatila prudkou inflací, ekonomickou krizí, odlivem kapitálu a vnějším zadlužením.
Také Evropská unie má s kondicionalitou smíšené zkušenosti. Relativně úspěšná je politika rozšiřování, kterou si prošlo i Česko. Evropská unie stanovila přísné podmínky, známé jako kodaňská kritéria, které museli uchazeči o vstup ex ante splnit. Lákadlem nebyla pouze finanční pomoc, ale především vidina volného pohybu osob a přístupu na evropský trh. Existuje naděje, že něco podobného zafunguje i u zemí západního Balkánu, i když jejich reformy probíhají pomaleji.
Sousedním zemím ve východní Evropě a Středomoří nenabízí Unie členství, nýbrž jakési přidružení. Kondicionalita již nemusí být pouze pozitivní , ale také negativní, pokud Unie odebere některé výhody při neplnění podmínek. Migrační krize však postavila vše vzhůru nohama. Aniž by trvala na dosavadních podmínkách, EU slíbila Turecku štědrou finanční pomoc, perspektivu bezvízového styku a obnovení předvstupních rozhovorů. Jedinou protivahou byl závazek Turecka brát zpátky neúspěšné žadatele o azyl.
Čím dále jsou partnerské země vzdáleny od evropského trhu, tím menší páky na ně Evropská unie má. Přesto je společná obchodní politika dosti promyšlená. Vůči vyspělejším rozvojovým zemím EU aplikuje princip reciprocity podle pravidel Světové obchodní organizace. Chudším zemím nabízí EU jednostranné celní preference (GSP). Pokud navíc rozvojové země přijmou lidskoprávní úmluvy, dostanou ještě větší celní preference (GSP+). Nejchudší rozvojové země nicméně dostanou preference bezcelního dovozu všeho kromě zbraní automaticky.
EU je normativní velmoc, která potřebuje ve světě šířit své hodnoty. Dobře to je vidět na Dohodě z Cotonou, kterou se řídí vztahy se skupinou států Afriky, Karibiku a Tichomoří (označovaných zkratkou AKT). Dohoda obsahuje propracovaný systém pobídek a sankcí. Pokud některá země AKT přestane plnit lidskoprávní podmínky, začnou konzultace, které mohou vést až k pozastavení rozvojové pomoci. To se v minulosti přihodilo např. Zimbabwe a Fidži. Jedná se však o předvídatelnou kondicionalitu, protože země AKT přistoupily k Dohodě z Cotonou dobrovolně.
Jak tedy zní odpověď na naši otázku? Rozvojová pomoc může v omezené míře fungovat jako politická páka, ale je třeba mít na zřeteli následující body.
Za prvé, finanční pomoc je pouze jedním z mnoha nástrojů, kterými EU disponuje. Volný obchod a bezvízový styk jsou daleko silnějšími lákadly, jak motivovat partnerské země ke změně chování v souladu se zájmy EU.
Za druhé, rozvojová spolupráce je efektivní pouze tehdy, pokud je založena na dlouhodobém partnerství a vzájemné odpovědnosti. Jakákoliv kondicionalita pomoci by proto měla být s partnerskými zeměmi dohodnuta, nikoliv na ně jednostranně uvalena.
A za třetí, to nejdůležitější. Pokud zastavíme pomoc, nepotrestáme vládce ani zkorumpované úředníky, jako spíše obyčejné a zranitelné lidi v jejich zemích. Právě ty lidi, kterým bychom měli pomáhat, aby nemuseli prchat před svou vládou a hledat lepší život v Evropě. To je skutečné Samaritánovo dilema.
Michal Kaplan, ředitel České rozvojové agentury, CzechAid.
Vyhlášení dotačního výběrového řízení v rámci dotačního titulu pro rok 2017: „Podnikání, inovace a zaměstnanost pro rozvoj regionu Sever v Moldavsku“
Česká rozvojová agentura vyhlašuje dotační výběrové řízení pro dotační titul pro rok 2017 „Podnikání, inovace a zaměstnanost pro rozvoj regionu Sever v Moldavsku“.
Více informací k dotačnímu výběrovému řízení naleznete v přiloženém dokumentu (Word, 178 kB).
Pro vypracování přihlášky v I. kole použijte, prosím, tyto formuláře (WinRAR, 20 kB).
Pro vypracování přihlášky v II. kole použijte, prosím, tyto formuláře (WinRAR, 1,9 MB).
Příjem přihlášek (tzv. concept note) do I. kola končí v pondělí dne 22. 5. 2017 v 10.00 hodin. Přihlášky zasílané doporučeně poštou, osobně, kurýrem a dalšími poskytovali poštovních služeb, musí být odeslány v dostatečném předstihu. Žádosti zaslané jakýmkoli jiným způsobem (např. faxem nebo e-mailem), doručené na jiné adresy nebo obdržené po termínu uzávěrky nebudou přijaty. Výsledek výběru hodnotící komise z I. kola (společně s výzvou předložení plných projektových žádostí) bude zveřejněn do pátku 2. 6. 2017.
Příjem přihlášek (plných projektových žádostí) do II. kola u vybraných účastníci dotačního řízení končí v pondělí dne 19. 6. 2017 v 10.00 hodin. Přihlášky zasílané doporučeně poštou, osobně, kurýrem a dalšími poskytovali poštovních služeb, musí být odeslány v dostatečném předstihu. Žádosti zaslané jakýmkoli jiným způsobem (např. faxem nebo e-mailem), doručené na jiné adresy nebo obdržené po termínu uzávěrky nebudou přijaty. Výsledek výběru hodnotící komise z II. kola bude zveřejněn do pátku 30. 6. 2017.
Přihlašované projekty zasílejte doporučeně (nebo doručte osobně) na následující adresu:
Česká rozvojová agentura
Nerudova 3
118 50 Praha 1
Výběrové řízení ČRA na veřejnou zakázku: „Zajištění přístupu k pitné vodě pro obyvatele woredy Loka Abaya v zóně Sidama“
V rámci Plánu Zahraniční rozvojové spolupráce na rok 2017, schváleného Vládou ČR dne 11. července 2016, vyhlašuje ČRA výběrové řízení na dodávky pro nadlimitní veřejnou zakázku: „Zajištění přístupu k pitné vodě pro obyvatele woredy Loka Abaya v zóně Sidama”.
Předmětem plnění zakázky jsou především dodávky zahrnující technologii pro dodávky vody. Součástí plnění předmětu veřejné zakázky jsou také služby zahrnující budování kapacit v oblasti údržby a provozu pro zajištění samostatného řízení systému zásobování vodou místními techniky. Předmětem zakázky je rovněž práce s místními komunitami týkající se zakládání vodních asociací, nastavení poplatků za vodu v zájmu optimálního a dlouhodobě udržitelného využívání vodního zdroje a osvěta v oblasti vody, sanitace a hygieny.
Celková maximální cena zahrnující veškeré náklady pro realizaci zakázky je 16 000 000,- Kč vč. DPH.
Nabídky musí být podávány v elektronické podobě prostřednictvím Národního elektronického nástroje (NEN) ve lhůtě pro podání nabídek uvedené v oznámení o zakázce ve Věstníku veřejných zakázek, tedy do 17/5/2017 12:30 hod. Potřebné informace pro podávání nabídek v NEN účastníci získají ze zadávací dokumentace. Podávání listinných nabídek není umožněno!
Více informací naleznete přímo na stránkách věstníku veřejných zakázek.
Zadávací dokumentace je k dispozici na profilu zadavatele.
Vyhlášení dotačního výběrového řízení v rámci dotačního titulu „Zlepšení zdraví, hygieny a sanitace ve vybraných městech a vesnicích zóny Sidama Etiopie (SNNPR)“
Česká rozvojová agentura vyhlašuje dotační výběrové řízení v rámci dotačního titulu „Zlepšení zdraví, hygieny a sanitace ve vybraných městech a vesnicích zóny Sidama Etiopie (SNNPR)“ na podporu projektů v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce předložené nestátními neziskovými organizacemi a dalšími oprávněnými subjekty pro rok 2017.
Příjem veškerých přihlášek končí dne 25. 5. 2017 ve 12.00 hodin.
Celé znění dotačního titulu naleznete zde (PDF, 759 kB).
Přílohy vyhlášení jsou dostupné zde (WinRAR, 4,8 MB).
Přílohy projektové dokumentace si můžete stáhnout zde (WinRAR, 2,2MB).