Projekt podporuje začleňování sluchově postižených do společnosti a to především skrze podporu výuky znakového jazyka, vzájemné komunikace a koordinace uvnitř komunity neslyšících a také zvýšení povědomí postižených o svých občanských právech. Kromě několika odborných workshopů, realizovaných v jednotlivých lokálních centrech, je zorganizováno setkávání zástupců neslyšících z regionů s cílem sdílení potřebných zkušeností a informací v rámci Kosova. Dílčí důraz je kladen i na téma genderu a podpory žen v rámci zmíněné komunity.

Integrace zdravotně postižených do kosovské společnosti je v současné době jednou z největších sociálních výzev nově vzniklého balkánského státu, situace neslyšících patří přitom mezi nejkomplikovanější. Nesnadnost přístupu k potřebným informacím a vzdělání, patří mezi nejvýznamnější překážky v integraci do společnosti. Podobně definuje současnou situaci i kosovskou vládou nedávno schválený „Národní akční plán 2009-2011“, který vymezuje mimo jiné základní problémy integrace postižených a žádá mezinárodní společenství o asistenci při jejich řešení.

Podle odhadů mise OSCE žije na území Kosova přibližně 20 000 lidí neslyšících, s poruchami sluchu a řeči. Kosovská Asociace neslyšících přitom odhaduje počet takto postižených na 54 000 a svůj odhad zdůvodňuje četným výskytem post-válečného traumatu, nevyhovujícími životními podmínkami, nemocemi a nedostatečnou léčbou (resp. špatnou kvalitou zdravotnictví).

Kosovská komunita neslyšících je aktivní, spolupracující na základě jednotlivých sdružení vznikajících na lokální úrovni (obec, kraj). Často jsou zakládány „kluby“, ve kterých se postižení setkávají, sdílejí potřebné informace nebo organizují zájmové a vzdělávací aktivity. Kosovská Asociace neslyšících je zastřešující nevládní organizací, která reprezentuje 11 místních sdružení a jejímž hlavním cílem je podpora vzdělávacích aktivit svých členů. Bohužel organizace neustále bojuje s nedostatkem financí, studijních materiálů a technického vybavení.

Největší překážkou při integraci neslyšících je komplikovaná komunikace s majoritní částí společnosti – dorozumění se s oficiálními představiteli obce / státu nebo úředníky, přístup k důležitým informacím, dokumentům, službám a vzdělání. Nedostatečné je také povědomí postižených o svých občanských právech, což je často značnou překážkou v jejich osobním i profesním životě.

Větší podporu by proto zasluhovala i výuka znakové řeči (Kosovo Sign Language – KosSL), kterou aktivně při komunikaci používá až 8000 postižených.