Zástupci zemí V4 se spolu s dalšími odborníky sešli nad tématem „demokracie a rozvoj“
Česká republika, Slovenská republika, Maďarsko a Polsko jsou země, které spojuje nejen střední Evropa, členství v EU, kulturní či intelektuální hodnoty, ale také obdobná historie vývoje demokracie. Zkušenosti těchto států jsou cenné zejména v oblasti poskytování transformační a rozvojové pomoci do zemí, které mají obdobný „vývoj“ ještě před sebou. Země východní Evropy a západního Balkánu se tak často stávají cílovou oblastí realizace nejrůznějších rozvojových projektů zemí V4 se záměrem podpořit demokracii a rozvoj.
Rozdíly mezi zeměmi V4 však existují. Mají společné geografické (západní Balkán) i sektorové priority (předávání transformačních zkušeností), nicméně Maďarsko jako jediné není členem OECD DAC a v současné době nemá rozvojovou agenturu, která by složila k implementaci této pomoci. Představitelé maďarského MZV na konferenci informovali, že její založení je plánováno na rok 2014 s předpokládaným rozpočtem 0,5 mil EUR, který by se měl během následujících třech let více jak ztrojnásobit. Díky zkušenostem z poskytování rozvojové pomoci (ČRA, SlovakAid a Polish Aid) tak mohou být ostatní země V4 inspirací pro plánovanou maďarskou rozvojovou agenturu.
Spolupráce zemí V4 mimo jiné spočívá i v možnosti společného nastavení a využívání různých nástrojů poskytování pomoci do zahraničí přispívající k budování evropské bezpečnostní struktury. Toto téma bylo předmětem Konference o demokracii pořádané dne 3. 4. 2014 v Budapešti Mezinárodním centrem pro demokratickou transformaci (International Centre for Democratic Transition-ICDT) za účasti ministra zahraničních věcí Maďarska, výkonné ředitelky Visegrádského fondu, předsedy ICDT, ředitele ČRA, zástupců odboru pro rozvojovou spolupráci ministerstev zahraničních věcí Maďarska a Slovenska, předsedy Solidarity Fund a dalších odborníků.
Demokracie je dnes globální otázkou. Současná situace ve světě je silně ovlivněna ekonomickou modernizací západních států, ale také států s autoritářskými režimy, jak např. Čína, které jsou na politicko-ekonomické rovině úspěšné. Ne/úspěch demokracie významně ovlivňuje Transatlantická spolupráce a to zejména na poli politiky, bezpečnosti a ekonomiky s významnou rolí energetiky. Aktuální výzvou pro transatlantickou spolupráci a bezpečnost v Evropě je situace na Ukrajině. Řešení této otázky napomůže uvědomění, co vlastně „demokracie“ znamená. Předseda ICDT István Gyarmati popsal demokracii jako politický přístup s pomalou reakční schopností na náhlé změny vedoucí sice k momentálním malým pohrám, ale v dlouhodobějším měřítku celkovým vítězstvím.
Budoucnost států západního Balkánu a východní Evropy je spatřována v evropské integraci. Tuto situaci může ovlivnit také připravenost donorů. Podle slov ředitele ČRA Michala Kaplana je mezi rozvojem a demokracií reciproční vztah. Chudé země s dobrou vládou zákona jsou kandidáty pro rychlý ekonomický rozvoj, zatímco „nesvobodné“ země, často disponující značným bohatstvím v podobě nerostného surovin, představují potenciál pro demokratickou transformaci. Každá fáze rozvoje demokracie si však žádá různé nástroje a přístupy k řešení. Možnosti kooperace V4 spočívá zejména v koordinaci komplementárních projektů ale také v prosazení podpory demokracie a lidských práv v rozvojové agendě po roce 2015.
Zástupci zemí V4 během konference vyjádřili svoji solidaritu s konflikty v Evropě a naznačili potřebu jejich řešení pomocí společných efektivních nástrojů. Předseda polského Solidarity Fund Krzysztof Stanowski vidí podstatu rozvojové spolupráce včetně humanitární pomoci v politice, jejíž částí je demokracie. MDGs oproti Mileniové deklaraci OSN nezahrnují část věnovanou lidským právům, demokracii a právní řád. Společnost se tak za posledních 15 let snaží řešit oblast rozvoje snižováním chudoby. Nicméně rozvoj a demokracie působí synergisticky. Tento vztah by tak měl být inspirací při vytyčení dalšího směru rozvojové spolupráce. Nemělo by se však zapomínat, že politika udává směr, nicméně za realizací stojí pracovníci státního, soukromého či neziskového sektoru.
Pořadatelé i účastníci konference se shodli, že konference byla užitečnou příležitostí pro výměnu názoru a v debatě o rozvoji a demokracii hodlají pokračovat.
Prezentace ředitele ČRA - dostupná zde.
Rozdíly mezi zeměmi V4 však existují. Mají společné geografické (západní Balkán) i sektorové priority (předávání transformačních zkušeností), nicméně Maďarsko jako jediné není členem OECD DAC a v současné době nemá rozvojovou agenturu, která by složila k implementaci této pomoci. Představitelé maďarského MZV na konferenci informovali, že její založení je plánováno na rok 2014 s předpokládaným rozpočtem 0,5 mil EUR, který by se měl během následujících třech let více jak ztrojnásobit. Díky zkušenostem z poskytování rozvojové pomoci (ČRA, SlovakAid a Polish Aid) tak mohou být ostatní země V4 inspirací pro plánovanou maďarskou rozvojovou agenturu.
Spolupráce zemí V4 mimo jiné spočívá i v možnosti společného nastavení a využívání různých nástrojů poskytování pomoci do zahraničí přispívající k budování evropské bezpečnostní struktury. Toto téma bylo předmětem Konference o demokracii pořádané dne 3. 4. 2014 v Budapešti Mezinárodním centrem pro demokratickou transformaci (International Centre for Democratic Transition-ICDT) za účasti ministra zahraničních věcí Maďarska, výkonné ředitelky Visegrádského fondu, předsedy ICDT, ředitele ČRA, zástupců odboru pro rozvojovou spolupráci ministerstev zahraničních věcí Maďarska a Slovenska, předsedy Solidarity Fund a dalších odborníků.
Demokracie je dnes globální otázkou. Současná situace ve světě je silně ovlivněna ekonomickou modernizací západních států, ale také států s autoritářskými režimy, jak např. Čína, které jsou na politicko-ekonomické rovině úspěšné. Ne/úspěch demokracie významně ovlivňuje Transatlantická spolupráce a to zejména na poli politiky, bezpečnosti a ekonomiky s významnou rolí energetiky. Aktuální výzvou pro transatlantickou spolupráci a bezpečnost v Evropě je situace na Ukrajině. Řešení této otázky napomůže uvědomění, co vlastně „demokracie“ znamená. Předseda ICDT István Gyarmati popsal demokracii jako politický přístup s pomalou reakční schopností na náhlé změny vedoucí sice k momentálním malým pohrám, ale v dlouhodobějším měřítku celkovým vítězstvím.
Budoucnost států západního Balkánu a východní Evropy je spatřována v evropské integraci. Tuto situaci může ovlivnit také připravenost donorů. Podle slov ředitele ČRA Michala Kaplana je mezi rozvojem a demokracií reciproční vztah. Chudé země s dobrou vládou zákona jsou kandidáty pro rychlý ekonomický rozvoj, zatímco „nesvobodné“ země, často disponující značným bohatstvím v podobě nerostného surovin, představují potenciál pro demokratickou transformaci. Každá fáze rozvoje demokracie si však žádá různé nástroje a přístupy k řešení. Možnosti kooperace V4 spočívá zejména v koordinaci komplementárních projektů ale také v prosazení podpory demokracie a lidských práv v rozvojové agendě po roce 2015.
Zástupci zemí V4 během konference vyjádřili svoji solidaritu s konflikty v Evropě a naznačili potřebu jejich řešení pomocí společných efektivních nástrojů. Předseda polského Solidarity Fund Krzysztof Stanowski vidí podstatu rozvojové spolupráce včetně humanitární pomoci v politice, jejíž částí je demokracie. MDGs oproti Mileniové deklaraci OSN nezahrnují část věnovanou lidským právům, demokracii a právní řád. Společnost se tak za posledních 15 let snaží řešit oblast rozvoje snižováním chudoby. Nicméně rozvoj a demokracie působí synergisticky. Tento vztah by tak měl být inspirací při vytyčení dalšího směru rozvojové spolupráce. Nemělo by se však zapomínat, že politika udává směr, nicméně za realizací stojí pracovníci státního, soukromého či neziskového sektoru.
Pořadatelé i účastníci konference se shodli, že konference byla užitečnou příležitostí pro výměnu názoru a v debatě o rozvoji a demokracii hodlají pokračovat.
Prezentace ředitele ČRA - dostupná zde.