Zambijské farmáře učíme, jak drobnými zásahy zvýšit dojivost krav
„Díky příjmu z prodeje mléka můžu všech svých sedm dětí posílat do školy,“ pochvaluje si Bessie Munajonga ze zambijské Jižní provincie výsledky změn, které díky tréninkům placeným z prostředků České rozvojové agentury na své farmě zavedla. Paní Munajonga je jednou z desítky farmářů, již byli v rámci projektu Zajištění udržitelné a stabilní produkce krmiv pro dojný skot drobných farmářů vyškoleni implementující organizací Njovu ve zvyšování produkce mléka drobnými, leč účinnými změnami v zemědělských praktikách.
„Dříve jsem byla zvyklá nechávat svůj dobytek volně pást, aniž bych jej přikrmovala. Nyní si dělám vlastní siláž, kterou zvířata v suché sezóně přikrmuju. Krávy mi tak dávají více mléka, a to i v průběhu suché sezóny, kdy jsem dříve nenadojila vůbec nic,“ uvádí Munajonga a dodává, že ze dvou krav má nyní asi 22 litrů mléka denně. Co nevypije rodina, odnáší paní Munajonga dvakrát denně do několik kilometrů vzdáleného sběrného centra, kde za každý litr utrží v přepočtu přibližně 10 korun. Tím si může navýšit rodinný rozpočet až o několik set korun měsíčně, což je v kontextu rurální Zambie dobrý příjem.
Společná pastva i půjčení zemědělské techniky
Své chování změnili také obyvatelé z vesnice Makala, kteří díky projektu poznali výhody společné pastvy dobytka a nyní na společnou pastvu vyhánějí více než 160 kusů dobytka. Snížili tím nejen nároky na pracovní sílu, ale především tím pomáhají bránit rozšiřování desertifikace půdy, omezují krádeže a ztráty dobytka a díky prohnojování zlepšují kvalitu obdělávané půdy, která má tak vyšší výnosy. „Zatímco na neprohnojené půdě vypěstuji 150 kilogramů kukuřice, na té prohnojené je to až 350 kilogramů,“ uvádí Doreen Mweetwa a dodává, že rozdíl ve velikosti klasů je viditelný na první pohled.
Z projektu však netěží jen drobní farmáři, ale také ti, kteří vlastní větší farmy. Například Noktula Muchia na radu terénních pracovníků osadil prstnatkou, travou vhodnou na produkci suchého krmiva pro dobytek, celkem 25 hektarů. Aby takto velkou plochu nemusel obhospodařovávat ručně, půjčil si z místní kooperativy traktor, řezačku plev i obracečku – tedy zemědělskou mechanizaci zakoupenou pro potřeby zambijských farmářů z prostředků ČRA. „Půjčení jednoho stroje i s technikem mě vyjde na 100 kwacha, tedy asi na deset dolarů,“ uvádí Muchia a ukazuje, jak mu díky přikrmování dobytek prosperuje.
„Na tomto farmáři oceňuji, s jakou vervou a rychlostí vždycky praktikuje to, co se na školeních naučí. Od minula má na farmě postavený nový přístřešek pro krávy i nový žlab na vodu, a aby mu krávy zbytečně neběhaly po okolí, ohradil pastvinu plotem,“ říká na adresu Muchia terénní pracovnice organizace Njovu, která projekt v Jižní provincii implementuje.
Přínosy oceňují i úřady
Přínosy projektu pro místní obyvatele si pochvalují také pracovníci z regionálních zemědělských úřadů. „Místní mohou sami na svých farmách vidět pozitivní dopady intervencí. Vidí, že se jim zlepšila kvalita půdy, že se zvedly výnosy a že jim krávy dávají více mléka. I ti, kteří nepodstoupili žádná školení, se snaží své chování změnit podle toho, co dělá nově jejich soused, který na školení byl,“ uvádí Robert Tembo z regionálního zemědělského úřadu v Chomě.
Projekt Zajištění udržitelné a stabilní produkce krmiv pro dojný skot drobných farmářů díky financování ČRA v Jižní provincii Zambie implementuje nezisková organizace Njovu společně s Mendelovou univerzitou v Brně. Jeho cílem je rozvinout kapacity dvou místních zemědělských kooperativ a několika stovek drobných farmářů tak, aby díky finančně nenáročným změnám svých zemědělských praktik, jako jsou přikrmování dobytka, produkce siláže na suchou sezónu a společná pastva zvýšili produkci mléka krav a zlepšili i jejich celkový zdravotní stav. Čím více mléka krávy vyprodukují, tím více ho budou moci farmáři prodat a z výtěžku pak financovat další rozvoj svých farem či školné svých dětí.
Další projekty ČRA realizované v Zambii najdete zde.
„Dříve jsem byla zvyklá nechávat svůj dobytek volně pást, aniž bych jej přikrmovala. Nyní si dělám vlastní siláž, kterou zvířata v suché sezóně přikrmuju. Krávy mi tak dávají více mléka, a to i v průběhu suché sezóny, kdy jsem dříve nenadojila vůbec nic,“ uvádí Munajonga a dodává, že ze dvou krav má nyní asi 22 litrů mléka denně. Co nevypije rodina, odnáší paní Munajonga dvakrát denně do několik kilometrů vzdáleného sběrného centra, kde za každý litr utrží v přepočtu přibližně 10 korun. Tím si může navýšit rodinný rozpočet až o několik set korun měsíčně, což je v kontextu rurální Zambie dobrý příjem.
Společná pastva i půjčení zemědělské techniky
Své chování změnili také obyvatelé z vesnice Makala, kteří díky projektu poznali výhody společné pastvy dobytka a nyní na společnou pastvu vyhánějí více než 160 kusů dobytka. Snížili tím nejen nároky na pracovní sílu, ale především tím pomáhají bránit rozšiřování desertifikace půdy, omezují krádeže a ztráty dobytka a díky prohnojování zlepšují kvalitu obdělávané půdy, která má tak vyšší výnosy. „Zatímco na neprohnojené půdě vypěstuji 150 kilogramů kukuřice, na té prohnojené je to až 350 kilogramů,“ uvádí Doreen Mweetwa a dodává, že rozdíl ve velikosti klasů je viditelný na první pohled.
Z projektu však netěží jen drobní farmáři, ale také ti, kteří vlastní větší farmy. Například Noktula Muchia na radu terénních pracovníků osadil prstnatkou, travou vhodnou na produkci suchého krmiva pro dobytek, celkem 25 hektarů. Aby takto velkou plochu nemusel obhospodařovávat ručně, půjčil si z místní kooperativy traktor, řezačku plev i obracečku – tedy zemědělskou mechanizaci zakoupenou pro potřeby zambijských farmářů z prostředků ČRA. „Půjčení jednoho stroje i s technikem mě vyjde na 100 kwacha, tedy asi na deset dolarů,“ uvádí Muchia a ukazuje, jak mu díky přikrmování dobytek prosperuje.
„Na tomto farmáři oceňuji, s jakou vervou a rychlostí vždycky praktikuje to, co se na školeních naučí. Od minula má na farmě postavený nový přístřešek pro krávy i nový žlab na vodu, a aby mu krávy zbytečně neběhaly po okolí, ohradil pastvinu plotem,“ říká na adresu Muchia terénní pracovnice organizace Njovu, která projekt v Jižní provincii implementuje.
Přínosy oceňují i úřady
Přínosy projektu pro místní obyvatele si pochvalují také pracovníci z regionálních zemědělských úřadů. „Místní mohou sami na svých farmách vidět pozitivní dopady intervencí. Vidí, že se jim zlepšila kvalita půdy, že se zvedly výnosy a že jim krávy dávají více mléka. I ti, kteří nepodstoupili žádná školení, se snaží své chování změnit podle toho, co dělá nově jejich soused, který na školení byl,“ uvádí Robert Tembo z regionálního zemědělského úřadu v Chomě.
Projekt Zajištění udržitelné a stabilní produkce krmiv pro dojný skot drobných farmářů díky financování ČRA v Jižní provincii Zambie implementuje nezisková organizace Njovu společně s Mendelovou univerzitou v Brně. Jeho cílem je rozvinout kapacity dvou místních zemědělských kooperativ a několika stovek drobných farmářů tak, aby díky finančně nenáročným změnám svých zemědělských praktik, jako jsou přikrmování dobytka, produkce siláže na suchou sezónu a společná pastva zvýšili produkci mléka krav a zlepšili i jejich celkový zdravotní stav. Čím více mléka krávy vyprodukují, tím více ho budou moci farmáři prodat a z výtěžku pak financovat další rozvoj svých farem či školné svých dětí.
Další projekty ČRA realizované v Zambii najdete zde.