Členové rodiny Mangafić-Aćimović dříve odváželi odpad až na skládku, protože v té době ještě nebyly instalovány kontejnery označené modrou, žlutou a zelenou barvou. Dnes se však situace výrazně změnila díky projektu České rozvojové agentury s názvem „Zefektivnění systému nakládání s odpady v kantonu Sarajevo“. V rámci projektu byly na více než 275 místech instalovány tzv. zelené ostrůvky (sady kontejnerů), které slouží téměř půl milionům občanů. Tento projekt realizuje společnost Člověk v tísni s partnery KJKP Rad a Dekonta a je podpořen z prostředků vlády České republiky v celkové hodnotě 2,6 milionu BAM.

„Když jsem začala odpad třídit, všichni mě začali následovat. Teď už jsme si na to natolik zvykli, že se stydíme, když jdeme někam, kde nejsou kontejnery na tříděný odpad,“ vysvětluje Arijana Mangafić-Aćimović a dodává: „Uvědomila jsem si, že je to jen další věc, kterou můžeme s rodinou udělat pro snížení množství odpadu.“ Nejprve měla venku tři koše, které sloužily k třídění plastů, papíru a skla. „Ukázalo se však, že je to nepraktické, protože když bylo špatné počasí, nechtělo se nám chodit ven. Mezitím jsme zrekonstruovali část kuchyně a já jsem upravila zásuvku na tři pytle roztříděné podle barev. Nyní dáváme odpad vždy do správných pytlů, a když jsou plné, odnášíme ho do kontejnerů. Zabere to 15 minut a pomůže to planetě,“ přibližuje Arijana Mangafić-Aćimović.

Arijana říká, že zpočátku to bylo těžké, ale brzy se to stalo v její rodině zvykem, protože si uvědomili, že dělají mnohem víc než samotné třídění odpadků, a to zvyšování povědomí celé komunity a budování lepší budoucnosti pro budoucí generaci. „Mám dcery a příbuzného, který s námi také žije a který si tyto návyky osvojil. Já jsem s tím začala jako první, ale teď je nás už pět. Několik dalších lidí vidělo mé příspěvky na Facebooku, a tak se nad tím také začali zamýšlet,“ zdůrazňuje Arijana.

Zpočátku byla prý v sousedství považována za podivínku. „Občas lidé obraceli oči v sloup, ale teď je to jiné. Včera jsem byla mile překvapena, když jsem se dozvěděla, že soused vedle mě také třídí odpad. Možná že teď už nejsem ten „podivín“, protože lidé už začínají tyto návyky akceptovat,“ říká s úsměvem.

Arijana říká, že třídění odpadu je zodpovědností každého z nás a že již nyní vidíme důsledky toho, že dáváme přednost pohodlí. „Pokud chceme pro své děti to nejlepší, měli bychom přemýšlet o změně našich návyků, abychom jim zanechali lepší svět. Také bychom je měli učit, aby se nedopouštěly dalšího ničení životního prostředí,“ dodala. Každý má moc iniciovat pozitivní změnu.

Organizace Člověk v tísni společně se svými partnery a za podpory vlády České republiky také zahájila kampaň, která má motivovat občany Bosny a Hercegoviny ke změně jejich návyků. „Tento projekt představuje jednu z největších investic v tomto kantonu. Čas hraje podstatnou roli, protože skládka Smiljevići se rychle zaplňuje. Občané samozřejmě nemohou třídit, pokud pro to nejsou kapacity. Proto projekt poskytuje tisíce košů, kontejnerů a kompostérů, které umožní recyklaci a modernizaci systému nakládání s odpady,“ vysvětluje Samir Arnautović, manažer projektu ze společnosti Člověk v tísni.

Díky podpoře vlády České republiky bylo do Sarajeva dodáno 770 kontejnerů, 4 800 košů, 1 848 kompostérů na organický odpad a kompletní vybavení jednoho dvora pro sběr recyklovaného odpadu. V současné době je v rámci projektu realizována kampaň „Buď srdcař, třiď odpad“, jejímž cílem je motivovat občany, aby změnili své návyky a začali více dbát na životní prostředí.

„Naším cílem je vzdělávat a inspirovat všechny občany, aby se aktivně zapojili do cirkulární ekonomiky. Musím však upozornit, že tito lidé na to nemohou být sami. Potřebujeme, aby své úsilí zintenzivnil také soukromý sektor. Každý má v sobě sílu iniciovat pozitivní změny ve své komunitě i mimo ni,“ říká Samir Arnautović.

Foto: Člověk v tísni