V gruzínské obci Tskaltubo probíhá projekt realizovaný společností Člověk v tísni, jehož cílem je přispět ke snížení chudoby prostřednictvím integrovaného, udržitelného a participativního rozvoje venkova zavedením evropského přístupu LEADER. V rámci tohoto projektu podpořeného Evropskou unií a Českou rozvojovou agenturou se místní farmář Shalva Kepuladze rozhodl namísto tradičních plodin pro pěstování rukoly. Dnes zaměstnává přes desítku sousedů ze sociálně slabších rodin a rukolu dodává do luxusních restaurací v Tbilisi.

Tskaltubo je gruzínské lázeňské město nacházející se na západě země v kraji Imeretie a zároveň hlavní město municipality Tskaltubo. Populární bylo zejména v dobách Sovětského svazu díky svým unikátním pramenům minerální vody bohaté na radon a uhlík a zahřáté přírodně na optimální teplotu 35 °C. V té době město ročně přivítalo na 125 tisíc návštěvníků. Po osamostatnění Gruzie však město značně upadlo a lázeňský komplex ročně obslouží pouze minimum hostů. Většina lázeňských budov po prohrané válce s Abcházií byla přeměněna v byty pro uprchlíky. V současné době jde především o zemědělskou oblast, jejíž obyvatelé se často snaží uživit pěstováním květin, bylinek či zeleniny ve sklenících.

Tak jako v případě Shalvy Kepuladzeho, farmáře z gruzínské vesnice Opshkviti nacházející se v municipalitě Tskaltubo. Dříve pěstoval především tradiční plodiny, jako je fenykl, petržel či koriandr. Tvrdá konkurence na trhu však vedla k výraznému poklesu cen těchto plodin a Shalva stál před rozhodnutím, zda bude pokračovat v zajetých kolejích, nebo zkusí něco nového.

Jak prozradil Tereze Hronové z humanitární a rozvojové sekce společnosti Člověk v tísni, rozhodl se nakonec pro druhou možnost. Na internetu se dočetl, že rukola, odrůda salátu, se dá snadno a levně pěstovat a v Gruzii je dobrou příležitostí k výdělku. Dnes je jeho produkce rukoly tak úspěšná, že dokonce učí své sousedy, jak mohou tuto listovou zeleninu pěstovat sami. „Moje rukola se dodává do luxusních hotelů a restaurací v Tbilisi," říká hrdě.

Shalvovo podnikání dostalo nedávno nový impuls díky místní akční skupině Tskaltubo (Local Action Group Tskaltubo), založené Člověkem v tísni, která je financována Evropskou unií a Českou rozvojovou agenturou. „Díky projektu Člověka v tísni jsem se zúčastnil grantové soutěže. Získal jsem finanční prostředky na opravu skleníku,“ říká Shalva Kepuladze.

Shalvův úspěch je patrný na místních trzích, kde poptávka po rukole prudce vzrostla. „Kilo rukoly se v létě prodávalo za 8 GEL (asi 58 Kč). V říjnu a listopadu cena dosáhla 15 GEL a v lednu, kdy se začala vyvážet do Ruska a pobaltských zemí, se cena vyšplhala až na 28-30 GEL," dodává farmář. Dnes Shalva Kepuladze zaměstnává více než deset sousedů ze sociálně slabších rodin. Ti se starají o jeho stále oblíbenější plodinu. „Mám v úmyslu se dál podílet na podobných projektech a rozšiřovat svou farmu, což zase zvýší můj příjem a umožní mi to zaměstnat více lidí," říká.

Projekt s názvem Místní akční skupina Tskaltubo, který byl zahájen v roce 2019 a bude ukončen v letošním roce, je podporován Evropskou unií v rámci programu ENPARD a Českou rozvojovou agenturou.

Zavedením evropského přístupu LEADER v gruzínské obci Tskaltubo projekt přispívá ke snížení chudoby a podporuje participativní mechanismy v rozhodovacích procesech na místní úrovni. Základním principem konceptu LEADER je zapojení jak místních veřejných, soukromých a občanských činitelů, tak jednotlivých obyvatel, za účelem zformování místního partnerství a nasměrování místních zdrojů k efektivnějšímu rozvoji. Aktivní a odpovědní zástupci místní samosprávy, podnikatelé, zemědělci, organizace občanské společnosti, občané, iniciativní skupiny na podporu vnitřně vysídlených a další významní místní aktéři jsou zahrnuti do účasti na plánování místní strategie a místní akční skupiny (MAS). Podnikatelské a sociální iniciativy podpořené malými granty se stanou vzorem i pro ostatní. Cílem projektu je přinést do odlehlých oblastí inovace, které zlepší kvalitu života.

Foto: Tereza Hronová