V Moldavsku byl zahájen projekt na podporu místních farmářů a modernizace mlékárenského sektoru

Nedostatky v procesu produkce mléka, kontrole kvality, mezery v poskytování veterinárních služeb pro hospodářská zvířata a nedostatečná koordinace účastníků trhu – to vše se promítá do snížení objemu a kvality mléčných výrobků uváděných na trh v Moldavsku. Drobní farmáři, kteří jsou základním kamenem mlékárenského sektoru v Moldavsku, tak čelí mnoha výzvám, které ohrožují rozvoj místního trhu s mlékem. Česká rozvojová agentura proto podpořila projekt realizovaný společností Člověk v tísni, jehož cílem je zlepšit ekonomické podmínky malých a středně velkých chovatelů skotu a posílit efektivitu hodnotového řetězce mléčného průmyslu v severním Moldavsku. Zahájení projektu proběhlo koncem září ve vesnici Fundurii Vechi na zemědělské farmě a kromě velvyslance České republiky v Moldavsku Stanislava Kázeckého se ho zúčastnil náměstek ministra zemědělství MD a zástupce ředitele Agentury potravinové bezpečnosti.


I přes výhodné podmínky pro zemědělství, jako jsou příznivé počasí a úrodná půda, brzdí rozvoj Moldavska ekonomické modely s nízkou přidanou hodnotou, omezená konkurenceschopnost vývozu, malý přístup k technologiím, know-how a podpůrným službám. Ve srovnání s ostatními hospodářskými odvětvími vykazuje moldavské zemědělství nejvyšší míru chudoby; zejména odvětví mléka prochází trvalým poklesem už od roku 1990. Jen za posledních deset let se populace skotu snížila přibližně o 33 %, včetně krav určených k produkci mléka, kdy jejich stav klesl přibližně o 43 %.

Hlavní výzvy, které musí odvětví mléka překonat, aby mohlo využít svůj potenciál, se týkají malého objemu, produktivity a jakosti mléka a vyráběných mléčných výrobků. Údaje z Národního programu pro rozvoj mléčného průmyslu pro roky 2019-2025 ukazují, že malí zemědělci, kteří pracují v domácích podmínkách, ve skutečnosti zajišťují v Moldavsku až 90 % produkce mléka a 96 % z nich vlastní pouze jednu nebo dvě krávy. V severním Moldavsku, kde se nachází 60 % těchto zemědělců, vedla tato skutečnost k fragmentaci systému trhu a je překážkou monitorování a vymáhání hygienických a bezpečnostních požadavků při domácí produkci mléka pro průmyslové použití.

„Během identifikace pro návrh tohoto projektu jsme zjistili následující problémy. Produktivita a kvalita mléka od malých farmářů trpí vysokou cenou krmiva, omezenou dostupností plemen krav, veterinární služba je farmáři využíváno pouze jako poslední možnost a zaznamenali jsme i nízké technické dovednosti. Kvalita mléka v hodnotovém řetězci je pak nízká kvůli stávajícím standardům ve sběrných místech, nedostatečnému testování, nemotivujícímu systému odměňování personálu z hlediska kvality, ale také častým výpadkům proudu. Navíc sběrná místa, využívající maximálně jen 50 % svých kapacit, nedovedou uhlídat potřebné kvalitativní a hygienické předpisy,“ říká odpovědný řešitel projektu Tomáš Ďuraňa ze společnosti Člověk v tísni.

K výše zmíněným problémům je nutné přičíst také skutečnost, že certifikace HACCP, která je nezbytným předpokladem pro případný export do Evropské unie, má pouze 10 ze 43 procesorů. Veterinární služby také částečně poskytují lidé bez oficiální kvalifikace a využívají se zastaralé postupy. Kromě toho malí farmáři přicházejí k veterináři příliš pozdě. Problém je i v případě pastvin, které nejsou v současné době revitalizovány, protože místní samosprávy to nepovažují za prioritu pří plánování rozpočtu. Nemluvě o tom, že na šlechtění se v současnosti používá materiál z doby Sovětského svazu (70. léta 20. století), případně jako alternativa dovážený materiál. V důsledku toho převládá nízká produktivita farem a nižší výkupní ceny a pro zemědělce je postupně obtížnější získat příjem z produkce mléka.

„Záměrem našeho projektu je tento trend zvrátit. Konkrétně se zaměříme na zlepšení ekonomických podmínek malých a středních farmářů posílením mléčného hodnotového řetězce v severním Moldavsku, a to použitím přístupu tzv. rozvoje tržních systémů (MSD) a využitím znalostí a technických expertů z České republiky a Moldavska. Za tímto účelem projekt vytvoří regionální platformu pro koordinaci mlékárenského sektoru, posílí kapacity sběrných míst mléka, zlepší přístup farmářů k veterinárnímu poradenství a uskuteční se výzkum s cílem určit nejvhodnější plemena býků pro křížení s kravami v majetku malých a středních farmářů. Navíc bude zřízena veterinární telefonická linka, plánována je také revitalizace pastvin ve spolupráci s úřady místní samosprávy a komunitami. Díky tomu projekt posílí efektivitu a spolupráci účastníků trhu v celém hodnotovém řetězci mléčných výrobků a zvýší produktivitu a kvalitu mléka malých a středních chovatelů skotu,“ dodává Tomáš Ďuraňa.

Je zřejmé, že zlepšení a rozvoj produkce mléka v Moldavsku jsou nezbytné, protože mohou přispět ke zmírnění mnoha problémů jako jsou: snížení dovozů, zajištění potravinové bezpečnosti a ochrany, zvýšení produktivity hospodaření, zvýšení příjmů z hospodaření, snížení posklizňových ztrát, zajištění spravedlivých cen zemědělských komodit a jakosti mléčných výrobků. Projekt financuje Česká rozvojová agentura v rámci oficiální české rozvojové spolupráce. Rozpočet projektu „Modernizace, inovace a využití znalostí pro moldavský mlékárenský sektor (M.I.L.K)“ je 370 tisíc EUR a bude realizován do roku 2024. Projekt realizuje česká nezisková organizace Člověk v tísni.

Fotogalerie