Česká republika již delší dobu rozvíjí partnerství s Gruzií, jako s jednou ze šestice prioritních zemí zahraniční rozvojové spolupráce. Jednou ze tří hlavních oblastí, kam směřuje v Gruzii česká pomoc, je zemědělství a rozvoj venkova včetně podpory udržitelného rozvoje horských regionů. Právě horské obasti, tak typické pro gruzínskou krajinu a jejich obyvatele, se dnes střetávají s řadou sociálně-environmentálních problémů. Za účelem zachování trvale udržitelného rozvoje a zviditelnění oblasti horského regionu pro zahraniční návštěvníky byla s významným přispěním České rozvojové agentury začátkem letošního roku vyhlášena chráněná oblast Aragvi, rozkládající se zhruba 70 km severně od hlavního města Tbilisi.

Rozsáhlé území o rozloze 998 km² je typické velkou vertikální členitostí a unikátní dlouhou historií lidského osídlení tvořeného třemi svéráznými etniky obývající tři hlavní údolí – Gudamakari, Khevsureti a Pshavi. Oblast je rovněž charakteristická malebnou krajinou, kde se na prudkých svazích v pestré mozaice střídají lesy, horské louky, pastviny, roztroušená zástavba s ovocnými stromy a skalnaté štíty. To vše je protkáno sítí horských bystřin, potoků a jen částečně regulovaných řek. K současným problémům chráněného území patří postupné vylidňování některých odlehlejších oblastí, nelegální lov a nekoncepční využívání přírodních zdrojů, mezi které patří i druhově bohaté listnaté lesy. Ve snaze přispět k ochraně a citlivému využívání lesních zdrojů v oblasti vznikl lesnický projekt zaměřený na inventarizaci a průzkum lesů, trvale udržitelné hospodaření a zvyšování povědomí o lesních ekosystémech.

Chráněná oblast Aragvi je součástí regionu Mtskheta-Mtianeti. Jedná se o horskou oblast s trvalým lidským osídlením, které po staletí formovalo zdejší krajinu. Klíčovým ekosystémem v oblasti jsou lesy, které pokrývají přibližně 42 % území, tj. téměř 42 000 ha. Jsou zdrojem palivového a okrajově stavebního dříví pro místní komunity. Dominuje pestrá mozaika smíšených dubo-habrových a bukových lesů vázaná zejména na strmé svahy. Značná rozloha, zachovalost a druhová diverzita je důvodem, proč lesy v chráněné oblasti hrají zásadní roli v plnění všech krajinných socio-environmentálních funkcí. Právě lesy se zachovalou druhovou, věkovou a prostorovou strukturou jsou klíčovou složkou tlumicí extrémní výkyvy klimatu a základním předpokladem adaptačních opatření směřující k zvládání dopadů klimatických změn.

„I přes nesporný význam lesů v plnění ekosystémových služeb chybí pro jejich správu účinné nástroje, které by pomohly realizovat dnes i v budoucnu přírodě blízké, trvale udržitelné obhospodařování lesů. Tato situace komplikuje přijetí jakýchkoliv koncepčních řešení narůstajících socio-ekonomicko-ekologických problémů. Situace je umocněna omezenou infrastrukturou, zastaralou mechanizací a “zvykovým právem”, vedoucím spolu s chudobou k ilegální těžbě, většinou za účelem získávání palivového dříví. Výsledkem je tak nerovnoměrný tlak na využití lesních porostů, neefektivní využití dříví vzhledem k jeho kvalitě a míře narušení porostů a překračování zákonných limitů. Jde například o těžbu v ochranných lesích v okolí řek, potoků a lavinových drah či nesystematické budování přístupových cest k porostům,“ říká Tadeáš Štěrba ze specializovaného pracoviště lesnické typologie Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem a dodává, že tato nevhodná činnost může vést k silnému narušení až devastaci porostů a lokálnímu narušení funkcí lesů, jako jsou sesuvy půdy, lokální povodně či laviny.

Situaci pomůže řešit komplexní zavedení principů přírodě blízkého obhospodařování zachovalých lesů ve smyslu efektivního využití ekonomického potenciálu lesů při současném zachování jejich kvalitativních a kvantitativních charakteristik, včetně ochrany jejich původnosti a biodiversity. „Prvotním krokem projektových aktivit je detailní kategorizace lesů v souladu s nově schváleným gruzínským Lesním zákonem, následný návrh rámců šetrných managementových opatření a nastavení limitů hospodaření v podobě lesního hospodářského plánu. V rámci projektu bude zároveň podpořeno efektivní využívání dříví formou vybudování skladu na výrobu palivového dříví a modernizace základní techniky pro těžbu a následné zpracování,“ říká Petra Mojžíšová z České rozvojové agentury, která má projekty v Gruzii na starosti.

Nezbytnou součástí projektu je také propagace spolu s vědecko-vzdělávacím přesahem v podobě zvyšování povědomí veřejnosti ve vztahu k lesu, lesní pedagogika a zapojení akademických pracovníků. Výsledky projektu poslouží jako vzor při řešení analogických situací v jiných částech Gruzie. Projekt počítá také s technickou, metodickou i informační podporou státní správy a místní samosprávy lesů.

Záměrem projektu je zlepšit kvalitu života místních obyvatel v Aragvi cestou zachování a přirozeného vývoje horských lesních ekosystémů a implementace trvale udržitelného hospodaření v lesích chráněné oblasti Gruzie. Čtyřletý projekt, který realizuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem s podporou Mendelovy univerzity v Brně, byl zahájen v letošním roce. Hlavními gruzínskými partnery jsou Národní lesnická agentura, municipalita Dušeti, Zemědělská univerzita v Tbilisi, Agentura pro chráněná území, nezisková organizace CENN (Caucasus Environmental NGO Network) a odborná škola Ilia Tsinamdzgvrishvili.