Stane se rok 2015 opravdu přelomem v boji proti světové chudobě?
Příštích dvanáct měsíců bude orámováno mnoha informačními akcemi o rozvojové spolupráci. Evropská unie jej dokonce vyhlásila jako Evropský rok rozvoje. V roce 2015 se také sejdou státníci natřech klíčových mezinárodních konferencích k udržitelnému rozvoji a jeho financování. Podle ředitele ČRA Michala Kaplana bude zajímavé tyto události sledovat, nicméně až praxe ukáže, zda se rok 2015 stane skutečným přelomem v globálním boji proti chudobě.
V roce 2015 světové společenství vyhodnotí pokrok v plnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Hlavní cíl, tj. snížit počet lidí žijících v extrémní chudobě o polovinu, se globálně podaří dosáhnout. Za průměrnými hodnotami se však skrývají velké regionální rozdíly: zatímco východní Asie si vede nadmíru dobře, subsaharská Afrika stále zaostává. I po roce 2015 tak na světe zůstane asi 900 milionů lidí žijících s méně než 1,25 dolarem na den. Navíc chudobu nelze měřit pouze v penězích mezery zůstanou i u dalších rozvojových cílů, jako je pokles dětské a mateřské úmrtnosti. U přístupu ke vzdělání sice bude cíl splněn kvantitativně, ale to ještě nic neříká o jeho kvalitě.
Proto bude třeba rozvojové cíle přehodnotit a rozšířit. Debata o rozvojové agendě po roce 2015 již několik měsíců probíhá a vyvrcholí v září 2015 na summitu OSN v New Yorku. Podle nedávno zveřejněné zprávy generálního tajemníka OSN by cíle měly být univerzálně platné, ale přitom měřitelné na úrovni jednotlivých zemí. Velkou výzvou bude udržet počet cílů v rozumném počtu, aby neztratily svůj důraz na boj s chudobou a byly srozumitelné široké veřejnosti. Po roce 2015 se místo MDGs zřejmě budeme učit novou zkratku SDGs. Lidstvo si uvědomuje, že rozvojových cílů nelze dosáhnout v rozporu s ochranou životního prostředí, a proto se pro novou agendu vžil název "cíle udržitelného rozvoje".
Na konferenci o klimatické změně v listopadu 2015 v Paříži by svět měl přijmout nové závazky ke snižování emisí uhlíku, stejně jako k adaptaci na klimatické změny. Oproti tzv. Kjótskému protokolu, který sice přinesl závazné cíle, ale několik významných znečišťovatelů jej neratifikovalo, budou nové závazky zřejmě odvozené od individuálních dobrovolných iniciativ jednotlivých aktérů. Teprve čas ukáže, zda tento postup přinese úspěch v podobě udržení hranice globálního oteplení pod kritické 2 stupně Celsia oproti minulosti. Naději vzbuzují kroky některých nadnárodních firem, stejně jako iniciativy na lokální úrovni, které nečekají na pokyn od vlád a investují do zelených technologií již nyní.
Je zřejmé, že boj proti chudobě i boj proti změně klimatu nebudou zadarmo. Proto budou delegáti v dubnu 2015 v Addis Abebě diskutovat o financování udržitelného rozvoje. Snahou bude mobilizovat všechny zdroje domácí i zahraniční, veřejné i soukromé. Jelikož primární odpovědnost za svůj rozvoj nesou samotné rozvojové země, měly by rozšířovat daňovou základnu, bojovat proti korupci a vytvářet podmínky pro soukromé investice. Velkou spruhu pro rozvoj předsdtavuje odstranění bariér pro mezinárodní obchod, toky investic a transfer technologií. Proti daňovým únikům a praní špinavých peněz je třeba bojovat na globální úrovni a na druhé straně podpořit zdravé toky peněz, jako jsou remitence zasílané emigranty do svých domovských zemí.
Vedle domácích zdrojů a soukromých investic bude mít své místo i oficiální rozvojovou pomoc (ODA), kterou bohaté země poskytují do chudých zemí. Tato pomoc by však měla sloužit především jako katalyzátor pro mobilizaci ostatních zdrojů a musí být více koncentrována do nejchudších zemí a na zajištění základní lidské důstojnosti pro nejzranitelnější skupiny obyvatel. Zvláštní pozornost zasluhují tzv. křehké státy, které jsou postižené vnitřní nestabilitou, ozbrojeným konfliktem či nepříznivými přírodními podmínkami. Těm se soukromé investice většinou vyhýbají.
Vyspělí dárci se na konci roku 2014 dohodli na přesnější definici ODA, stejně jako na širší definici ostatních forem podpory rozvoje. Přesto lze očekávat, že bude znovu potvrzen dlouholetý závazek bohatých zemí poskytovat na oficiální rozvojovou pomoc 0,7% hrubého národního důchodu. Finanční závazky musí pochopitelně brát ohled i na ekonomické možnosti jednotlivých dárců. Kromě tradiční skupiny vyspělých zemí, které jsou sdruženy v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), by svůj díl globální odpovědnosti měly převzít i nastupující ekonomiky, jako je Čína, Indie, Brazílie a další.
Česká republika je od roku 2013 členem Výboru OECD pro rozvojovou pomoc a poskytuje zhruba 0,11% hrubého národního důchodu. Je žádoucí a je v našem vlastním zájmu, aby poměr ODA postupně rostl. Abychom lépe vysvětlili naší veřejnosti cíle a užitečnost rozvojové spolupráce, bude Česká rozvojová agentura v rámci Evropského roku rozvoje 2015 organizovat řadu informačních a vzdělávacích akcí. Více informací naleznete na našich webových stránkách.
Přeji všem našim partnerům a podpůrcům, aby se rok 2015 stal úspěšným i v oblasti rozvojové spolupráce.
Michal Kaplan
Česká rozvojová agentura
Pf 2015
V roce 2015 světové společenství vyhodnotí pokrok v plnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Hlavní cíl, tj. snížit počet lidí žijících v extrémní chudobě o polovinu, se globálně podaří dosáhnout. Za průměrnými hodnotami se však skrývají velké regionální rozdíly: zatímco východní Asie si vede nadmíru dobře, subsaharská Afrika stále zaostává. I po roce 2015 tak na světe zůstane asi 900 milionů lidí žijících s méně než 1,25 dolarem na den. Navíc chudobu nelze měřit pouze v penězích mezery zůstanou i u dalších rozvojových cílů, jako je pokles dětské a mateřské úmrtnosti. U přístupu ke vzdělání sice bude cíl splněn kvantitativně, ale to ještě nic neříká o jeho kvalitě.
Proto bude třeba rozvojové cíle přehodnotit a rozšířit. Debata o rozvojové agendě po roce 2015 již několik měsíců probíhá a vyvrcholí v září 2015 na summitu OSN v New Yorku. Podle nedávno zveřejněné zprávy generálního tajemníka OSN by cíle měly být univerzálně platné, ale přitom měřitelné na úrovni jednotlivých zemí. Velkou výzvou bude udržet počet cílů v rozumném počtu, aby neztratily svůj důraz na boj s chudobou a byly srozumitelné široké veřejnosti. Po roce 2015 se místo MDGs zřejmě budeme učit novou zkratku SDGs. Lidstvo si uvědomuje, že rozvojových cílů nelze dosáhnout v rozporu s ochranou životního prostředí, a proto se pro novou agendu vžil název "cíle udržitelného rozvoje".
Na konferenci o klimatické změně v listopadu 2015 v Paříži by svět měl přijmout nové závazky ke snižování emisí uhlíku, stejně jako k adaptaci na klimatické změny. Oproti tzv. Kjótskému protokolu, který sice přinesl závazné cíle, ale několik významných znečišťovatelů jej neratifikovalo, budou nové závazky zřejmě odvozené od individuálních dobrovolných iniciativ jednotlivých aktérů. Teprve čas ukáže, zda tento postup přinese úspěch v podobě udržení hranice globálního oteplení pod kritické 2 stupně Celsia oproti minulosti. Naději vzbuzují kroky některých nadnárodních firem, stejně jako iniciativy na lokální úrovni, které nečekají na pokyn od vlád a investují do zelených technologií již nyní.
Je zřejmé, že boj proti chudobě i boj proti změně klimatu nebudou zadarmo. Proto budou delegáti v dubnu 2015 v Addis Abebě diskutovat o financování udržitelného rozvoje. Snahou bude mobilizovat všechny zdroje domácí i zahraniční, veřejné i soukromé. Jelikož primární odpovědnost za svůj rozvoj nesou samotné rozvojové země, měly by rozšířovat daňovou základnu, bojovat proti korupci a vytvářet podmínky pro soukromé investice. Velkou spruhu pro rozvoj předsdtavuje odstranění bariér pro mezinárodní obchod, toky investic a transfer technologií. Proti daňovým únikům a praní špinavých peněz je třeba bojovat na globální úrovni a na druhé straně podpořit zdravé toky peněz, jako jsou remitence zasílané emigranty do svých domovských zemí.
Vedle domácích zdrojů a soukromých investic bude mít své místo i oficiální rozvojovou pomoc (ODA), kterou bohaté země poskytují do chudých zemí. Tato pomoc by však měla sloužit především jako katalyzátor pro mobilizaci ostatních zdrojů a musí být více koncentrována do nejchudších zemí a na zajištění základní lidské důstojnosti pro nejzranitelnější skupiny obyvatel. Zvláštní pozornost zasluhují tzv. křehké státy, které jsou postižené vnitřní nestabilitou, ozbrojeným konfliktem či nepříznivými přírodními podmínkami. Těm se soukromé investice většinou vyhýbají.
Vyspělí dárci se na konci roku 2014 dohodli na přesnější definici ODA, stejně jako na širší definici ostatních forem podpory rozvoje. Přesto lze očekávat, že bude znovu potvrzen dlouholetý závazek bohatých zemí poskytovat na oficiální rozvojovou pomoc 0,7% hrubého národního důchodu. Finanční závazky musí pochopitelně brát ohled i na ekonomické možnosti jednotlivých dárců. Kromě tradiční skupiny vyspělých zemí, které jsou sdruženy v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), by svůj díl globální odpovědnosti měly převzít i nastupující ekonomiky, jako je Čína, Indie, Brazílie a další.
Česká republika je od roku 2013 členem Výboru OECD pro rozvojovou pomoc a poskytuje zhruba 0,11% hrubého národního důchodu. Je žádoucí a je v našem vlastním zájmu, aby poměr ODA postupně rostl. Abychom lépe vysvětlili naší veřejnosti cíle a užitečnost rozvojové spolupráce, bude Česká rozvojová agentura v rámci Evropského roku rozvoje 2015 organizovat řadu informačních a vzdělávacích akcí. Více informací naleznete na našich webových stránkách.
Přeji všem našim partnerům a podpůrcům, aby se rok 2015 stal úspěšným i v oblasti rozvojové spolupráce.
Michal Kaplan
Česká rozvojová agentura
Pf 2015