V posledních letech čelí Mongolsko kvůli změnám klimatu v oblasti lesnictví značným výzvám, které mají dopady jak na sociální, tak i ekonomický život obyvatel. Mongolské lesnictví postrádá vzdělané a zkušené odborníky, kteří by mohli přispět k udržitelnému stavu tamních lesů. Během letošního léta se proto v rámci projektu ČRA uskutečnila další mise českých lesnických expertů. Jejím cílem bylo naučit mongolské učitele lesnictví a jejich studenty sběru terénních dat.

Pro Mongolsko jsou lesy důležitým aspektem života. Slouží tamním obyvatelům jako zdroj vody, zajišťuje stín při vysokých teplotách a pro mnohé jsou zdrojem obživy. I když velkou část území Mongolska tvoří stepi, celkově má tato země zhruba deset až čtrnáct miliónu hektarů lesů, což je pro srovnání tolik, kolik má Česká republika, Slovensko a Polsko dohromady. Bohužel ale v poslední době čelí Mongolsko kvůli změnám klimatu v oblasti lesnictví značným problémům. Tříletý projekt Mongolské lesnictví ve vývoji: pokročilá odbornost v lesním plánování a hospodaření je zaměřen na zvýšení odbornosti expertů pracujících v oblasti lesnictví a navazuje na předchozí předávání expertízy v rámci projektu Rozvoj lesů a genofondu místních ekotypů lesních dřevin v Mongolsku. Na 26minutový film o tomto projektu se můžete podívat zde.

Letošní expertní cesta navázala na první projektový rok a přípravnou cestu vykonanou na podzim 2018, během níž se např. uskutečnil workshop na téma „Rozvoj lesů a genetické zdroje místních ekotypů lesních stromů jako prostředku adaptace na změnu klimatu“.  V rámci projektu byly představeny nástroje pro dlouhodobý rozvoj lesů a na základě terénních šetření byly společně s mongolskými partnery vypracovány vzdělávací a metodické materiály pro soukromé, státní i vzdělávací instituce. Vznikly dvě lesní školky (jedna v somonu Šaryngol, provincie Darcha-Uul, a druhá v areálu zemědělské a lesnické university v Darchanu) a naučná stezka. Aktivity projektu byly propojeny se vzdělávacím systémem a s osvětou pro veřejnost, aby byla zvýšena udržitelnost výstupů.

Obavy z kriminality místních zlatokopů se naštěstí nepotvrdily

Za expertní tým se letošní cesty zúčastnili Antonín Kusbach, Tadeáš Štěrba a Jan Novák. „Terénního tréninku se kromě nás zúčastnilo 12 účastníků, z toho deset z Mongolian University of Life Sciences a dva z Forest Research and Development Center. Všichni účastníci dostali na závěr certifikát o absolvování tréninku,“ říká projektový koordinátor Antonín Kusbach a dodává, že se cesta neobešla bez komplikací. „Při příjezdu do lokality Khurel Gol v pohoří Khaan Khentii jsme byli zdrženi kvůli administrativním problémům s povolením vstupu. V lokalitě platí „výjimečný stav“ kvůli kriminalitě v oblasti těžby zlata, místní gubernátor proto vydal příkaz nepouštět do oblasti žádné návštěvníky. Povolení, které jsme měli z mongolského Ministerstva životního prostředí a turismu, bylo podle nich prý neplatné. Nakonec nás na lokalitu propustili na vlastní zodpovědnost a my se mohli pustit do stavby kempu.“

Součástí tréninku bylo nejdříve seznámení účastníků se základními lesními ekosystémy v lokalitě, vegetací, geomorfologií a klimatem, které bylo demonstrováno na klimatické staničce instalované na ploše na podzim loňského roku. Po stažení dat a práci se softwarem dostali účastníci vstupní test k ověření základních znalostí o ekologii lesních ekosystémů. Zkoumaná plocha se nalézá v tzv. tmavé tajze, směsi smrku, jedle, modřínu a borovice sibiřské s příměsí břízy. „Na ploše jsme provedli prezentaci sběru vegetačních, pedoantrakologických a půdních dat. Plocha se nalézá v nedotčeném pralese, nikdo z přítomných studentů i učitelů takový les nikdy neviděl! V závěru šetření jsme přítomné seznámili se zjišťováním „hustoty“ lesa relaskopickou metodou. Studenti si také sami vyzkoušeli práci s přírůstovými vrtáky a odečítáním věku stromů. Na závěr jsme z půdní sondy odebrali vzorky pro pedochemické laboratorní analýzy a pedoantrakologii,“ přibližuje průběh práce v mongolských lesích Antonín Kusbach.  Další expertní cesta je plánována na příští rok. Cílem projektu je přispět k zachování genofondu mongolských dřevin a ukázat cestu k dlouhodobé udržitelnosti kvalitního lesního hospodaření.