Kvalita života lidí s duševním nebo mentálním handicapem v Moldavsku se i díky ČRA stále zlepšuje.
V Moldavsku žije v rámci hromadné péče velkých ústavů přes dva tisíce lidí s mentálním handicapem či duševním onemocněním ve zcela nevyhovujících podmínkách. Česká rozvojová agentura zde proto už od roku 2015 podporuje projekt přímo zaměřený na zlepšení situace v ústavech pro lidi s postižením. Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví ve spolupráci s Člověkem v tísni zde v rámci projektu ČRA podpořilo vznik a rozvoj komunitních služeb. Jen za letošní rok se výrazného zlepšení životních podmínek dočkalo dalších 24 klientů.
„Záměrem projektu je podpora přesunu pomoci lidem s mentálním a duševním onemocněním z ústavní péče do komunity. S tím úzce souvisí zlepšení podmínek jejich života s důrazem na dodržování lidských práv, což je plně v souladu s cíli jak české zahraniční rozvojové spolupráce, tak s deklarovaným zájmem moldavské vlády,“ říká Jana Kačírková, která má za ČRA tento projekt na starosti.
Lidé s mentálním a duševním onemocněním v Moldavsku často žijí v málo uspokojivých podmínkách hromadné péče velkých ústavů. „I tito lidé by ale rádi žili podobně jako ostatní, měli svůj domov a práci, sami se starali o své vlastní potřeby a setkávali se se svými sousedy – zkrátka žili obyčejný život s jeho každodenními radostmi i starostmi,“ říká Markéta Hulmáková, koordinátorka Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.
Projekt Reforma péče o duševně nemocné a mentálně handicapované v Moldavsku je proto přímo zaměřen na změnu situace v ústavech pro lidi s postižením. V prvním roce projektu vznikaly pod vedením českého experta Jana Pfeiffera transformační plány pro ústavy s dospělými klienty, v dalších letech pak projekt přispíval k naplnění těchto plánů. První klienti se postupně přestěhovali do zakoupených domů v komunitě, kde se s pomocí místních sociálních pracovníků začali učit sami se o sebe postarat.
„V Moldavsku se povedlo nastartovat systémové změny – vznikly udržitelné transformační plány a finanční zdroje se postupně přesouvají směrem od ústavní ke komunitní péči. Díky české podpoře se zde podařilo udělat veliký kus práce a realizovat změny, které jsou zatím v této oblasti ojedinělé,“ říká jeden z předních českých expertů na transformaci v oblasti péče o duševní zdraví Jan Pfeiffer.
Podpora probíhajících změn navázala i v letošním roce. „Jiná země, ale stejné úkoly, překážky a cíle na cestě ke změnám od ústavní ke komunitní péči,“ říká Myroslava Bubela, jedna z odborných konzultantek v rámci projektu Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví a zároveň ředitelka pražské organizace Green Doors, která přijela do Moldavska podpořit místní pracovníky i klienty již popáté. Kromě přímé práce s pracovníky a klienty komunitních domů a pracovníky místních úřadů se čeští experti zaměřili také na vzdělávání pracovníků moldavské Národní agentury pro sociální asistenci, která by měla v procesu transformace hrát ústřední roli a nově vznikající komunitní služby řídit.
V letošním roce se dočkaly podpory čtyři komunitní domy
V rámci pěti návštěv zde čeští experti poskytli konzultace pracovníkům jednotlivých zařízení, nabídli konkrétní nástroje, postupy a příklady dobré praxe v situacích souvisejících s fungováním služby a prací s klienty a zúčastnili se kulatých stolů za účelem sdílení know-how. Podpořili pracovníky i klienty v procesu mapování potřeb a přání i v sestavování plánů k jejich naplnění. Současně poskytovali supervizi pro pracovnice místních úřadů a pracovníky komunitních domů. „Supervize nabídla pracovníkům otevřený prostor pro společné přemýšlení o práci s klienty a možnost jít v těchto otázkách více do hloubky. Kromě vlastního rozvoje v oblasti práce s klienty tak pracovníci získali zkušenost s metodou práce, která nenabízí již hotové postupy, ale zaměřuje se na reflexi vlastní práce, diskuzi a hledání možných řešení,“ říká český supervizor a odborník Jan Paleček.
Díky podpoře došlo ke změnám nejen v životě lidí s mentálním a duševním onemocněním, kteří v domech žijí, ale i ve vztazích s jejich sousedy. Třem klientkám se podařilo najít práci a pro další klienty se díky jednání místních expertů na obecních úřadech podařilo zlepšit podmínky týkající se vyplácení odměn za příležitostné práce. Zároveň se všichni obyvatelé komunitních domů vyškolili ve finanční gramotnosti – učili se nakupovat a hospodařit s penězi.
Výstupy projektu byly představeny v Kišiněvě na konferenci na téma Deinstitucionalizační proces v Moldavské republice: úspěchy a perspektivy.
Foto: Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, z. s.
„Záměrem projektu je podpora přesunu pomoci lidem s mentálním a duševním onemocněním z ústavní péče do komunity. S tím úzce souvisí zlepšení podmínek jejich života s důrazem na dodržování lidských práv, což je plně v souladu s cíli jak české zahraniční rozvojové spolupráce, tak s deklarovaným zájmem moldavské vlády,“ říká Jana Kačírková, která má za ČRA tento projekt na starosti.
Lidé s mentálním a duševním onemocněním v Moldavsku často žijí v málo uspokojivých podmínkách hromadné péče velkých ústavů. „I tito lidé by ale rádi žili podobně jako ostatní, měli svůj domov a práci, sami se starali o své vlastní potřeby a setkávali se se svými sousedy – zkrátka žili obyčejný život s jeho každodenními radostmi i starostmi,“ říká Markéta Hulmáková, koordinátorka Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.
Projekt Reforma péče o duševně nemocné a mentálně handicapované v Moldavsku je proto přímo zaměřen na změnu situace v ústavech pro lidi s postižením. V prvním roce projektu vznikaly pod vedením českého experta Jana Pfeiffera transformační plány pro ústavy s dospělými klienty, v dalších letech pak projekt přispíval k naplnění těchto plánů. První klienti se postupně přestěhovali do zakoupených domů v komunitě, kde se s pomocí místních sociálních pracovníků začali učit sami se o sebe postarat.
„V Moldavsku se povedlo nastartovat systémové změny – vznikly udržitelné transformační plány a finanční zdroje se postupně přesouvají směrem od ústavní ke komunitní péči. Díky české podpoře se zde podařilo udělat veliký kus práce a realizovat změny, které jsou zatím v této oblasti ojedinělé,“ říká jeden z předních českých expertů na transformaci v oblasti péče o duševní zdraví Jan Pfeiffer.
Podpora probíhajících změn navázala i v letošním roce. „Jiná země, ale stejné úkoly, překážky a cíle na cestě ke změnám od ústavní ke komunitní péči,“ říká Myroslava Bubela, jedna z odborných konzultantek v rámci projektu Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví a zároveň ředitelka pražské organizace Green Doors, která přijela do Moldavska podpořit místní pracovníky i klienty již popáté. Kromě přímé práce s pracovníky a klienty komunitních domů a pracovníky místních úřadů se čeští experti zaměřili také na vzdělávání pracovníků moldavské Národní agentury pro sociální asistenci, která by měla v procesu transformace hrát ústřední roli a nově vznikající komunitní služby řídit.
V letošním roce se dočkaly podpory čtyři komunitní domy
V rámci pěti návštěv zde čeští experti poskytli konzultace pracovníkům jednotlivých zařízení, nabídli konkrétní nástroje, postupy a příklady dobré praxe v situacích souvisejících s fungováním služby a prací s klienty a zúčastnili se kulatých stolů za účelem sdílení know-how. Podpořili pracovníky i klienty v procesu mapování potřeb a přání i v sestavování plánů k jejich naplnění. Současně poskytovali supervizi pro pracovnice místních úřadů a pracovníky komunitních domů. „Supervize nabídla pracovníkům otevřený prostor pro společné přemýšlení o práci s klienty a možnost jít v těchto otázkách více do hloubky. Kromě vlastního rozvoje v oblasti práce s klienty tak pracovníci získali zkušenost s metodou práce, která nenabízí již hotové postupy, ale zaměřuje se na reflexi vlastní práce, diskuzi a hledání možných řešení,“ říká český supervizor a odborník Jan Paleček.
Díky podpoře došlo ke změnám nejen v životě lidí s mentálním a duševním onemocněním, kteří v domech žijí, ale i ve vztazích s jejich sousedy. Třem klientkám se podařilo najít práci a pro další klienty se díky jednání místních expertů na obecních úřadech podařilo zlepšit podmínky týkající se vyplácení odměn za příležitostné práce. Zároveň se všichni obyvatelé komunitních domů vyškolili ve finanční gramotnosti – učili se nakupovat a hospodařit s penězi.
Výstupy projektu byly představeny v Kišiněvě na konferenci na téma Deinstitucionalizační proces v Moldavské republice: úspěchy a perspektivy.
Foto: Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, z. s.
