Jaký smysl má Mezinárodní den žen v Africe?
Tak jsme zase oslavili Mezinárodní den žen. V našich končinách má svátek trochu jiný charakter a slavíme i Den otců. Pro miliony žen a dívek v chudých zemích je však emancipace stále aktuální téma. Většina žen v chudých zemích nemá stejná práva jako muži, ani stejný přístup k ekonomickým a přírodním zdrojům.
V oblasti vzdělání se situace hodně zlepšila. Zatímco v roce 1970 připadalo v subsaharské Africe na 100 chlapců pouze 71 dívek, které navštěvovaly základní školu, do roku 2015 se poměr dívek zvýšil na 92. Některé země, jako Ghana, dokonce dosáhly paritu, tj. stejný poměr chlapců a dívek. Zaostávají především muslimské země a státy, které prochází konfliktem. V Afghánistánu byl v roce 2015 poměr dívek k chlapcům stále jen 66 %.
Diskriminace se týká i ekonomických možností. Pouze 46 % vdaných žen má finanční příjem ze své práce, zatímco u mužů je to 75 %. Jedna ze tří vdaných žen nemá žádné slovo při rozhodování o rodinných financích. Ženy jsou diskriminovány i v dědických právech. Zvláště zranitelné jsou ženy žijící samy, čímž trpí i jejich děti. OSN v rozvojových zemích spočítala, že děti žijící pouze s matkou jsou třikrát chudší než děti žijící v úplné rodině.
Proto si svět vytyčil cíl do roku 2030 dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek. Proto patří genderové projekty i k prioritám české rozvojové spolupráce. Na ženy se přitom nedíváme jen jako na oběti, ale především jako na aktérky rozvoje. V ženách vidíme učitelky, protože jak vzdělané jsou matky, tak vzdělané jsou jejich děti. V ženách vidíme političky, protože čím více žen mluví do věcí veřejných, tím lépe se řeší konflikty. A v ženách vidíme i podnikatelky, protože dokáží v byznysu uplatnit svou empatii a vytrvalost.
Řada projektů v České rozvojové agentuře cílí právě na ženy. V Zambii jsme vyškolili porodní asistentky, aby méně matek a dětí umíralo při porodech. Spousta mladých dívek navíc našla perspektivní zaměstnání. V Kambodži se staráme o matky a novorozené děti za přispění chytrého systému mobilních textovek. Ve venkovských oblastech Srbska a Gruzie jsme podpořili osvětu, prevenci a léčbu rakoviny prsu a děložního čípku. V Etiopii jsme podpořili projekt svépomocných skupin, do kterých se ženy sdružují a navzájem se podporují. Mohou tak dostat drobný úvěr na rozjezd svého podnikání, za který ručí celá skupina, a díky tomu poprvé v životě získat pocit nezávislosti.
Důležité je, abychom na ženy mysleli i tehdy, když slovo ženy nemáme přímo v názvu projektu. Například vrty vody jsou technický projekt, který je určený pro celou komunitu. Když se však nezeptáme místních žen, zda souhlasí s lokalitou vrtu a nastavením poplatků, nebudou pro vodu nakonec chodit. Proto je třeba ohled na ženy integrovat do všech rozvojových aktivit. Proto je třeba na ženy myslet celý rok, nejen 8. března!
Michal Kaplan, ředitel České rozvojové agentury, CzechAid.
V oblasti vzdělání se situace hodně zlepšila. Zatímco v roce 1970 připadalo v subsaharské Africe na 100 chlapců pouze 71 dívek, které navštěvovaly základní školu, do roku 2015 se poměr dívek zvýšil na 92. Některé země, jako Ghana, dokonce dosáhly paritu, tj. stejný poměr chlapců a dívek. Zaostávají především muslimské země a státy, které prochází konfliktem. V Afghánistánu byl v roce 2015 poměr dívek k chlapcům stále jen 66 %.
Diskriminace se týká i ekonomických možností. Pouze 46 % vdaných žen má finanční příjem ze své práce, zatímco u mužů je to 75 %. Jedna ze tří vdaných žen nemá žádné slovo při rozhodování o rodinných financích. Ženy jsou diskriminovány i v dědických právech. Zvláště zranitelné jsou ženy žijící samy, čímž trpí i jejich děti. OSN v rozvojových zemích spočítala, že děti žijící pouze s matkou jsou třikrát chudší než děti žijící v úplné rodině.
Proto si svět vytyčil cíl do roku 2030 dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek. Proto patří genderové projekty i k prioritám české rozvojové spolupráce. Na ženy se přitom nedíváme jen jako na oběti, ale především jako na aktérky rozvoje. V ženách vidíme učitelky, protože jak vzdělané jsou matky, tak vzdělané jsou jejich děti. V ženách vidíme političky, protože čím více žen mluví do věcí veřejných, tím lépe se řeší konflikty. A v ženách vidíme i podnikatelky, protože dokáží v byznysu uplatnit svou empatii a vytrvalost.
Řada projektů v České rozvojové agentuře cílí právě na ženy. V Zambii jsme vyškolili porodní asistentky, aby méně matek a dětí umíralo při porodech. Spousta mladých dívek navíc našla perspektivní zaměstnání. V Kambodži se staráme o matky a novorozené děti za přispění chytrého systému mobilních textovek. Ve venkovských oblastech Srbska a Gruzie jsme podpořili osvětu, prevenci a léčbu rakoviny prsu a děložního čípku. V Etiopii jsme podpořili projekt svépomocných skupin, do kterých se ženy sdružují a navzájem se podporují. Mohou tak dostat drobný úvěr na rozjezd svého podnikání, za který ručí celá skupina, a díky tomu poprvé v životě získat pocit nezávislosti.
Důležité je, abychom na ženy mysleli i tehdy, když slovo ženy nemáme přímo v názvu projektu. Například vrty vody jsou technický projekt, který je určený pro celou komunitu. Když se však nezeptáme místních žen, zda souhlasí s lokalitou vrtu a nastavením poplatků, nebudou pro vodu nakonec chodit. Proto je třeba ohled na ženy integrovat do všech rozvojových aktivit. Proto je třeba na ženy myslet celý rok, nejen 8. března!
Michal Kaplan, ředitel České rozvojové agentury, CzechAid.