Uplynulý rok byl pro rozvojovou komunitu v mnohém rokem přechodným. Důraz byl kladen zejména na efektivitu vynakládaných prostředků na rozvojovou pomoc a zapojování nových partnerů do hledání rozvojových řešení, zejména na lokální úrovni. Tento trend bude pokračovat i v roce následujícím - posledním roce před významným rozvojovým milníkem 2015. Prozkoumejme společně s ředitelem ČRA detailně uplynulý rok a očekávané události v roce 2014 z různých rovin pohledu. První část článku se věnuje především rovině globální, tj. nejdůležitějším ekonomickým, sociálním a politickým trendům. V druhé části blíže prozkoumáme příležitosti a výzvy pro rozvojovou spolupráci z domácího českého pohledu.

Rozvojová ekonomika 2014: BRICS zpomalí, ale Afrika si udrží tempo

Světová ekonomika se vymaňuje z dopadů globální finanční krize. Přestože si komentátoři navykli předpovídat stagnaci vyspělých západních zemí a prudký vzestup "zbytku světa", rok 2014 bude spíše výjimkou z tohoto pravidla. Americká, japonská a v menší míře i evropská ekonomika zvýší tempo svého růstu, zatímco mnohé nastupující ekonomiky (čínská, indická, brazilská) výrazně zpomalí. Období dvouciferného růstu v Číně je minulostí, imperativem do budoucna je přechod z investičně orientované exportní ekonomiky na intenzivnější růst s vyšším podílem domácí spotřeby.

S tím ruku v ruce ochabí i čínská žízeň po dovozu nejrůznějších nerostných surovin, což ovlivní především chudé rozvojové země závislé na jejich vývozu. Z dvaceti nejrychleji rostoucích zemí v roce 2013 do této kategorie patří většina: Jižní Súdán, Mongolsko, Guinea, Libye, Irák, Východní Timor, Mozambik. Ještě překvapivější zjištění je, že většinu z nejrychleji rostoucích zemí světa najdeme na černém kontinentu. Subsaharská Afrika v roce 2014 poroste o téměř 6%, tj. rychleji než je světový průměr a jen několik desetinek za nejrychleji rostoucím regionem, kterým zůstává východní Asie.

Sociální dopady rozvoje: pokračující globalizace i politické reformy

Pokud v roce 2014 americká centrální banka přistoupí k očekávanému utahování měnové politiky (tj. zmírní nakupování dlouhodobých dluhopisů za nově tištěné dolary), nejdříve to pocítí velké rozvojové země se slabými měnami (Indonésie, Turecko atd.). Stejně jako v roce 2013 proto můžeme i v následujících měsících očekávat veřejné protesty, jak se střední třída bude domáhat spravedlivějšího podílu na ekonomických, sociálních i politických právech. Na druhé straně v roce 2014 půjde k volbám skoro 40% obyvatel planety, včetně největší demokracie světa - Indie, která je zároveň domovem třetiny lidí, kteří stále žijí pod hranicí extrémní chudoby.

Říjnová tragédie v textilní továrně v Bangladéši připomněla, že globalizace sice vede k propojení trhů, sama o sobě však nezajistí plnění bezpečnostních, sociálních a environmentálních standardů. Na to poukazují odpůrci globalizace, jejichž hlasy bude slyšet i nadále. V řadě vyspělých zemí navíc roste počet voličů, kteří negativně vnímají imigraci pracovníků z méně vyspělých zemí. Názory na tyto citlivé otázky ještě zostřila tragédie několika stovek nelegálních migrantů, kteří utonuli u italského ostrova Lampedusa. Pokud se nicméně podaří překonat stranické rozdíly v americkém Kongresu, může rok 2014 přinést jednu pozitivní zprávu v podobě dlouho očekávaně imigrační reformy v USA.

Mezinárodní konference v roce 2013: klimatický chlad, obchodní oteplení

Na podzim roku 2013 překvapila zpráva, že mořská ledová pokrývka Antarktidy je největší za celou dobu měření. Podle klimatologů se to však nijak nevylučuje s tezí o globálním oteplování. Řádění živlů, jakým byl ničivý tajfun na Filipínách, nám připomnělo nevyzpytatelnost výkyvů počasí. Špatnou, i když mnohými očekávanou, zprávou se stal nevalný výsledek klimatické konference OSN, která v listopadu 2013 zasedla v Polsku.

Naopak z jiné konference na indonéském Bali přišla povzbudivá zpráva pro světový obchod. Poprvé od vzniku Světové obchodní organizace před dvaceti lety dospěli vyjednavači v rámci tzv. rozvojového kola z Doha k multilaterální dohodě. Ta se sice týká pouze jedné z oblastí -  usnadňování obchodu cestou jednodušších celních opatření - i tak ale přinese pro světovou ekonomiku vítané povzbuzení v řádu stovek miliard dolarů, přičemž z větší části z ní budou těžit rozvojové země. I přes tento multilaterální úspěch bude rok 2014 ve znamení regionálních obchodních jednání (mj. o transatlantickém a transpacifickém obchodním partnerství). Chudší rozvojové země tento trend sledují se znepokojením, neboť jsou z velkých jednání vynechány, samy však příliš nepokročily ve vlastních integračních snahách.

V květnu 2013 předložil panel prominentních osob, kterému spolupředsedali lídři V. Británie, Libérie a Indonésie, zprávu generálnímu tajemníkovi OSN o rozvojové agendě po roce 2015. Zpráva udá tón následným diskusím na nejrůznějších fórech o nových rozvojových cílech, které by po roce 2015 měly nahradit Rozvojové cíle tisíciletí, vytyčené v roce 2000. V debatě budou dominovat hesla jako je inkluzívní transformující růst, zelená ekonomika, inovativní zdroje financování či ambice nenechat nikoho pozadu v globálním boji proti chudobě.     

Partnerské země v roce 2013: komoditní boom i přibližování se k EU

Partnerské země pro českou rozvojovou spolupráci si v roce 2013 vedly dobře. Mongolsko a Zambie patřily k nejrychleji rostoucím ekonomikám na světě, zejména díky nerostnému bohatství. Jejich hlavní výzvou do budoucna zůstává, jak toto bohatství přetavit do ekonomicko-sociálního pokroku pro všechny vrstvy obyvatel bez zbytečné zátěže pro životní prostředí. Na předních příčkách ekonomických tabulek se pohybuje také Etiopie, přestože nepatří mezi tradiční vývozce surovin. Tento výsledek je o to významnější, že se jedná o jednu z největších afrických zemí s téměř stovkou milionů obyvatel, nacházející se ve velmi neklidném sousedství Sahelu a Afrického rohu.

Zástupci Bělehradu a Prištiny podepsali v dubnu 2013 pod patronací EU historickou dohodu o vzájemných vztazích. Dohoda otevírá pro Kosovo jednání o stabilizační a asociační dohodě a pro Srbsko zahájení přístupových jednání s EU (v lednu 2014 by se za tímto účelem měla konat první mezivládní konference). Také země Východní partnerství učinily pokrok k politické asociaci a ekonomické integraci s EU, přičemž nejlépe si vedou dvě prioritní země české ZRS - Moldavsko a Gruzie. Obě země na listopadovém summitu ve Vilniusu parafovaly asociační dohody s EU, včetně obchodních dohod, Moldavsko navíc učinilo rozhodující kroky směrem k bezvízovému styku s EU.

Příležitosti a výzvy pro českou ZRS v roce 2014: bilaterální a multilaterální spolupráce

V rámci české rozvojové spolupráce s výše uvedenými zeměmi Západního Balkánu a Východního partnerství se budeme v roce 2014 snažit zintenzivnit spolupráci při budování kapacit státní správy a přenášení vlastních zkušeností z politicko-ekonomické transformace a vstupu do EU. Další novinkou v českém systému rozvojové spolupráce bude samostatný program pro studie proveditelnosti, jehož cílem je připravit kvalitní rozvojové projekty pro návazné financování.

Česká rozvojová agentura bude také podporovat zapojení českých subjektů do projektů realizovaných EU a jinými mezinárodními organizacemi. Do této strategie zapadá i naše působení v evropské síti rozvojových agentur EUNIDA, jehož jsme se stali pozorovateli v prosinci 2013. Evropská rozvojová spolupráce prochází významnými změnami: po volbách do Evropského parlamentu se dočkáme nové komise, včetně evropského komisaře pro rozvoj, a od roku 2014 začnou fungovat nové finanční nástroje EU pro další programovací období. V této souvislosti je významné, že český parlament v prosinci schválil vnitřní dohodu o financování Evropského rozvojového fondu na další období.

Přelomový rok 2013: členství ČR v OECD/DAC

Přelomovým úspěchem pro celou českou rozvojovou komunitu se stalo členství ČR ve Výboru OECD pro rozvojovou pomoc od května 2013. Jako plnoprávný člen tohoto klíčového sdružení dárcovských zemí budeme nést spoluodpovědnost za globální rozvojovou agendu. V této souvislosti stojí za zmínku, že narozdíl od některých jiných dárců ani v době globální krize neškrtáme výdaje na rozvojovou pomoc, přestože zřejmě zaostaneme za závazkem věnovat 0,33% HND do roku 2015.

Budeme také zblízka pozorovat a ovlivňovat měnící se vztah mezi zeměmi - již ne dárci a příjemci, nýbrž rovnocennými partnery. Česká republika má k tomu dobré předpoklady. Naše vztahy s partnerskými zeměmi nejsou zatíženy koloniální minulostí, rozvojovou pomoc chápeme především jako katalyzátor pro domácí reformy a jiné zdroje financování a nabízíme jednoduchá efektivní řešení řady rozvojových problémů. Pokročit ale musíme v koherenci politik pro rozvoj, podle hodnocení Centra pro globální rozvoj se ČR v roce 2013 umístila v žebříčku "Commitment to Development Index" na 25. místě z 27 hodnocených zemí.

Domnívám se, že česká rozvojová spolupráce může do roku 2014 vzhlížet s umírněným optimismem. Čeká nás plno událostí, které přinesou nové příležitosti, ale i výzvy. Česká rozvojová agentura bude jako doposud připravena k tomuto společnému úsilí přispět. Těšíme se na spolupráci se všemi svými partnery v roce 2014.

 

Michal Kaplan

ředitel ČRA    

Pf 2014