Fair trade v ČR i ve světě – Zajímá nás původ toho, co konzumujeme?
Káva, čaj, kakao či banány jsou součástí všedního dne asi každého z nás. Najdou se lidé, kteří si právě tyto potraviny vybírají dle chuti, vůně, vzhledu či oblíbené značky. Kolik lidí se však zajímá o jejich původ? Odpověď přinesla společnost INESAN (2014), která dle svého průzkumu dokládá, že 66% Čechů projevuje zájem o původ produktů denní spotřeby, což jistě není zanedbatelné číslo. Obdobné množství Čechů (60%) také souhlasí, že „uvědomělým“ nákupem mohou přispět na živobytí daných farmářů. Těmito farmáři mohou být jak lokální producenti v případě domácích potravin tak farmáři hospodařící převážně na území států jižní polokoule. Nutné připomenout, že pro významnou část obyvatel těchto států je zemědělství stále hlavním zdrojem obživy. Velká část z nich však žije pod hranicí chudoby. Jako malí producenti mají špatnou pozici na trhu, nemohou si dovolit drahý marketing a cena prodeje jejich produkce se odvíjí od vlastních vyjednávacích schopností.
Fair trade je založeno na partnerství mezi výrobci a obchodníky spolu se spotřebiteli. 1,4 mil farmářů ze 70 zemí Afriky, Asie i Latinské Ameriky v něm tak našlo alespoň částečné řešení. Část produkce se jim totiž daří prodat s tímto označením. Místní družstva s certifikací Fairtrade nabízí svým členům garantovanou výkupní cenu, za kterou musí být jejich produkty minimálně vykoupeny, dodržování základních norem pracovního práva, vyloučení dětské práce, ale také zajištění udržitelné a environmentálně šetrné produkce. Z prodeje dále farmářům náleží i sociální příspěvek, o jehož využití rozhoduje celá komunita. Právě tyto finanční zdroje umožňují komunitě rozhodovat o investicích do oblastí, které si sama označila za nejpotřebnější (nejčastěji se jedná o samotnou zemědělskou produkci ale také infrastrukturu, zdravotnictví či vzdělávání). Do rozhodovacího procesu jsou zapojeni všichni členové družstva, kteří mají právo vyjádřit svoje preference na výročním zasedání.
U českého spotřebitele si největší oblibu získaly právě káva, kakao, čaj ale také např. bavlna. 52 % lidí v ČR již černo-modro-zelenou značkou Fairtrade zná. K této skupině se neřadí jen nadšení konzumenti „zelených“ potravin, ale také mnoho dětí na základních a středních školách či pracovníci státních úřadů. 8 měst, 11 škol i 7 církevních institucí se již připojilo k hnutí fair trade hájící zlepšení života farmářů skrze uvědomělý nákup. Motivace k prosazení fair trade a odpovědné spotřebě se stále zvyšuje také za přispění tuzemským projektům zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Od r. 2012 směřuje podpora ČRA do osvětových a vzdělávacích aktivit, prosazování fair trade v EU politikách či samotné kampani Fairtradová města.
Tato mezinárodní iniciativa již spojuje více jak 1500 měst ve 26 státech nejen v Evropě, ale také v Latinské Americe, Asii a Novém Zélandu. Připojily se také USA, Kanada a Ghana jako prozatím jediný zástupce afrického kontinentu. Iniciativa velkého rozsahu však začala v roce 2000 v malém britském městě Garstang s pouhými několika členy rodiny Bruce Crowthera. Tento nápad se rychle rozšířil po celé Velké Británii, kde počet Fairtradových měst narostl na cca 600. Bruce Crowther se jako čestný host objevil na Národní fairtradové konferenci pořádané organizací NaZemi a Ekumenickou akademií ve spolupráci s Fairtrade Česko a Slovensko a Národní sítí Zdravých měst v říjnu 2014 v Brně. Zakladatel kampaně se s účastníky konference podělil o své dlouholeté zkušenosti a nabídl motivaci a inspiraci pro další aktivity. Celá konference tak poskytla prostředí pro sdílení příkladů dobré praxe, přání a zkušeností lidí zapojených do kampaně Fairtradová města.
Eva Pastorková, ČRA
Fair trade jako řešení?
Fair trade je založeno na partnerství mezi výrobci a obchodníky spolu se spotřebiteli. 1,4 mil farmářů ze 70 zemí Afriky, Asie i Latinské Ameriky v něm tak našlo alespoň částečné řešení. Část produkce se jim totiž daří prodat s tímto označením. Místní družstva s certifikací Fairtrade nabízí svým členům garantovanou výkupní cenu, za kterou musí být jejich produkty minimálně vykoupeny, dodržování základních norem pracovního práva, vyloučení dětské práce, ale také zajištění udržitelné a environmentálně šetrné produkce. Z prodeje dále farmářům náleží i sociální příspěvek, o jehož využití rozhoduje celá komunita. Právě tyto finanční zdroje umožňují komunitě rozhodovat o investicích do oblastí, které si sama označila za nejpotřebnější (nejčastěji se jedná o samotnou zemědělskou produkci ale také infrastrukturu, zdravotnictví či vzdělávání). Do rozhodovacího procesu jsou zapojeni všichni členové družstva, kteří mají právo vyjádřit svoje preference na výročním zasedání.
U českého spotřebitele si největší oblibu získaly právě káva, kakao, čaj ale také např. bavlna. 52 % lidí v ČR již černo-modro-zelenou značkou Fairtrade zná. K této skupině se neřadí jen nadšení konzumenti „zelených“ potravin, ale také mnoho dětí na základních a středních školách či pracovníci státních úřadů. 8 měst, 11 škol i 7 církevních institucí se již připojilo k hnutí fair trade hájící zlepšení života farmářů skrze uvědomělý nákup. Motivace k prosazení fair trade a odpovědné spotřebě se stále zvyšuje také za přispění tuzemským projektům zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Od r. 2012 směřuje podpora ČRA do osvětových a vzdělávacích aktivit, prosazování fair trade v EU politikách či samotné kampani Fairtradová města.
Fair trade dokáže sdružovat
Tato mezinárodní iniciativa již spojuje více jak 1500 měst ve 26 státech nejen v Evropě, ale také v Latinské Americe, Asii a Novém Zélandu. Připojily se také USA, Kanada a Ghana jako prozatím jediný zástupce afrického kontinentu. Iniciativa velkého rozsahu však začala v roce 2000 v malém britském městě Garstang s pouhými několika členy rodiny Bruce Crowthera. Tento nápad se rychle rozšířil po celé Velké Británii, kde počet Fairtradových měst narostl na cca 600. Bruce Crowther se jako čestný host objevil na Národní fairtradové konferenci pořádané organizací NaZemi a Ekumenickou akademií ve spolupráci s Fairtrade Česko a Slovensko a Národní sítí Zdravých měst v říjnu 2014 v Brně. Zakladatel kampaně se s účastníky konference podělil o své dlouholeté zkušenosti a nabídl motivaci a inspiraci pro další aktivity. Celá konference tak poskytla prostředí pro sdílení příkladů dobré praxe, přání a zkušeností lidí zapojených do kampaně Fairtradová města.
Eva Pastorková, ČRA