V Gruzii začal proces přemisťování dospělých osob se zdravotním postižením z velkých ústavů do domovů rodinného typu s pečovatelskou službou v roce 2011 a stále probíhá. Charita Česká republika s finanční podporou České rozvojové agentury a v úzké spolupráci s gruzínským Ministerstvem zdravotnictví v roce 2020 vypracovala strategii deinstitucionalizace a akční plán. Kromě toho se Charita ČR zavázala k provozování komunitních domovů a služeb pro osoby se zdravotním postižením, aktuálně žijící ve dvou velkých státních ústavech.

O významu deinstitucionalizace v Gruzii a rozvoji alternativních služeb sociální péče pro dospělé osoby se zdravotním postižením se můžete dozvědět v rozhovoru s Maguli Šagašvili, odbornicí Charity Česká republika na deinstitucionalizaci, a Tamar Kurtanidze, projektovou manažerkou Charity Česká republika.

Jak začal proces deinstitucionalizace v Gruzii a co bylo zlomovým bodem pro zavedení alternativních služeb sociální péče pro dospělé osoby se zdravotním postižením?

Proces deinstitucionalizace v Gruzii začal před dvaceti lety. V 90. letech 20. století se zvýšil počet dětí se zdravotním postižením v ústavech a v souladu s tím i počet ústavů. Na základě doporučení Výboru pro práva dítěte OSN musela země zahájit proces deinstitucionalizace - nejprve návratem dětí do rodin, poté zavedením modelu náhradní péče. Od roku 2010 se reforma rozšířila po celé zemi a do roku 2012 bylo uzavřeno velké množství dětských domovů. Pozoruhodné je, že tento proces se téměř nedotkl dospělých osob se zdravotním postižením. I to bylo samozřejmě na pořadu dne, ale v té době bylo úsilí v tomto směru menší.

V prosinci 2013 byla ratifikována Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kde jedním z důležitých bodů je podpora samostatného života osob se zdravotním postižením. Zmíněný odstavec říká, že osoba se zdravotním postižením by měla žít v komunitě a měla by si vybrat, kde a s kým bude žít. To je koncept nezávislého života. Stojí za zmínku, že organizace "Hand in Hand" realizovala jednu z prvních významných iniciativ v Gruzii, když téměř před deseti lety zavedla malé domy rodinného typu pro dospělé osoby se zdravotním postižením.

Prioritou se stalo zajištění deinstitucionalizace dospělých osob se zdravotním postižením a v tomto ohledu stát potřeboval partnera, který by nejen vytvářel služby, ale také pracoval na politické úrovni. A Charita Česká republika se stala tím, kdo v tom všem hraje zásadní roli. Pokud mají konkrétní dospělí lidé s postižením vlastní bydlení, měli by se vrátit do svých domovů, pokud ne - stát by pro ně měl vytvořit náhradní bydlení. A právě to jim Charita Česká republika poskytuje.

Na začátku projektu byl vytvořen multidisciplinární tým, jehož důležitou rolí bylo připravit osoby žijící v domech s pečovatelskou službou na nový život. Jakou roli v tomto procesu hrály osoby se zdravotním postižením?

Nejdůležitější  myšlenkou naší organizace bylo nezačít v první fázi pracovat přímo na dokumentech, ale začali jsme hodnotit situaci lidí žijících v domech s pečovatelskou službou v Dušeti a Martkopi - museli jsme zkoumat jejich zájmy, potřeby, postoje a přání.

Vytvořili jsme multidisciplinární tým psychologů, ergoterapeutů, sociálních pracovníků, lékařů a psychiatrů. Tento tým pracoval jak s pracovníky zmíněných institucí, tak se samotnými příjemci péče. Důležité bylo pochopit, jaký mají osoby se zdravotním postižením k připravovaným změnám postoj. Bohužel mnoho z nich přešlo do pobytového zařízení například rovnou z azylového domu pro těhotné ženy, a to ne kvůli ekonomickým problémům rodiny, ale kvůli stigmatizaci. Proto by bylo velkou chybou nepodívat se na proces deinstitucionalizace jejich pohledem. Toto posouzení nám ukázalo, jak služby nastavit správně.

Poté jste začali pracovat na strategii deinstitucionalizace a akčním plánu k vytvoření mechanismů institucionální prevence. Jaké jsou výsledky?

Nejprve jsme společně s gruzínským Ministerstvem zdravotnictví a Státní agenturou pro zdravotní péči pracovali na zmíněných dokumentech. Později jsme se pustili do rozhovorů s komunitou osob se zdravotním postižením a organizacemi, které s nimi pracují. V tomto procesu jsme získali doporučení, že tato práce by měla vést nejen k deinstitucionalizaci, ale také k podpoře samostatného života.

Výsledkem naší dlouhodobé práce se stala strategie, která zohledňuje především prevenci institucionalizace - jakou podporu dítě, dospělý a jejich rodiny potřebují, aby nebyli ohroženi možným umístěním do ústavu. Nazýváme je "podpůrné služby", pro děti - raná intervence, habilitační/rehabilitační programy, denní stacionáře, a pro dospělé - osobní asistence apod.

Proto jsme ve spolupráci se státem vytvořili mechanismus prevence institucionalizace, kdy by se kombinovaly zdroje místních samospráv a centrální vlády. Je dobře, že v současné době je tento proces tak v souběhu se státní politikou, že stát schválil standardy této služby a plánuje zahájení osobní asistence. Tito lidé rozhodně potřebují vědět, že mají svá práva, mohou se rozhodovat, vzdělávat se atd.

Pokud člověk musí z nějakého důvodu využít státní péči, je důležité, aby měl na výběr z různých služeb. Na rozdíl od dětí máme pro dospělé osoby se zdravotním postižením pouze jednu službu - malé domovy rodinného typu, kde žije 5-6 osob. Když se v tomto typu domova sejde více lidí a další personál, vzniká strukturované prostředí, které zakládá ústavní péči.

Ve strategii jsme také zdůraznili, že kromě tohoto typu bydlení mohou existovat různé další alternativy. Například byt pro dvě osoby nebo soukromý dům, ve kterém bude žít s další osobou s postižením a budou dostávat služby na místě. Díky provedenému průzkumu situace osob v domech s pečovatelskou službou je nyní snažší tento model vytvořit a nastavit jeho standardy. Jestliže v současnosti usilujeme o uzavření stávajících velkých domů s pečovatelskou službou, musíme vytvořit služby, které budou dostupné pro osoby se všemi typy postižení. Finanční podpora České rozvojové agentury nám umožnila podniknout důležité kroky k deinstitucionalizaci dospělých osob se zdravotním postižením.

Jak bude tento proces ukončen a kdo se ho zúčastní?

Pro ukončení procesu deinstitucionalizace je důležitá podpora gruzínské vlády a aktivní zapojení gruzínského parlamentu. Výkonnou funkci této politiky má Ministerstvo zdravotnictví Gruzie, které by mělo spolupracovat s dalšími ministerstvy a zároveň s lokálními samosprávami a Státní agenturou zdravotní péče. V tomto procesu má velký význam role místních a mezinárodních organizací. V této fázi hraje významnou roli podpora České rozvojové agentury a Charity Česká republika.

Jaké aspekty má proces deinstitucionalizace a jaké služby/standardy se vytváří díky finanční podpoře České rozvojové agentury?

Deinstitucionalizace velkých ústavů je složitý proces, který vyžaduje velké úsilí všech zúčastněných stran. Nejedná se pouze o fyzický přesun uživatelů ústavní péče z velkých ústavů do alternativních sociálních služeb, ale o zásadní společenskou transformaci - zahájení nového života a realizaci práv osob se zdravotním postižením, stejně jako o systémové změny. Tento proces vyžaduje také ochotu každého občana lépe pochopit negativní stránky existence těchto zařízení a podpořit práva všech těchto lidí, aby se stali plnohodnotnými členy společnosti.

Mnoho vyspělých zemí prochází tímto procesem již dlouhou dobu a existuje mnoho příkladů, které byly korunovány úspěchem, těmi se může pochlubit i Gruzie. Pro dokončení procesu deinstitucionalizace a zajištění jeho udržitelnosti a nezvratnosti je nutné posílit mechanismus prevence institucionalizace a poskytování alternativních a podpůrných služeb. Za zmínku stojí význam služeb a standardů vytvořených v rámci projektů, jako je pediatrická dlouhodobá péče, malá služba rodinného typu pro dospělé a standard služby domácí péče. Posledně jmenovaná služba je jednou z důležitých služeb prevence institucionalizace a hospitalizace, která umožňuje osobě, jež potřebuje péči, zůstat ve svém vlastním prostředí a využívat služeb, zatímco jejím rodinným příslušníkům je poskytována úleva a podpora.

Celá problematika je komplexní, Charita Česká republika na ní pracuje za finanční podpory České rozvojové agentury. Tento projekt považuje naše organizace za jeden z těch významnějších a rozsáhlejších, realizovaných ve spolupráci se Státní agenturou pro zdravotní péči a gruzínským Ministerstvem zdravotnictví.

Tento materiál vznikl v rámci projektu financovaného v rámci oficiální rozvojové pomoci České republiky a realizovaného díky partnerství mezi Českou rozvojovou agenturou a Charitou Česká republika.