Česká společnost RONELI SE dobře ví, jak zřídit v Srbsku úspěšný minipivovar
S podporou dotačního Programu B2B vytvořila společnost RONELI SE Podnikatelský plán pivovaru v Srbsku o kapacitě 3 000 hl ročně. Z pohledu českých firem jde o perspektivní trh, který by neměl být ochuzen o jednu z našich nejoceňovanějších komodit. S minipivovary vyrobenými a dodanými českými společnostmi je dnes možné se setkat po celém světě a ani milovníci zlatavého moku ze Srbska nepřijdou zkrátka.
Skutečnost, že naše země patří s konzumací 143 litrů piva na osobu dlouhodobě na první místo ve světovém žebříčku, je obecně dobře známá. Možná méně už se ví, že na 10 milionů obyvatel máme v současnosti 44 průmyslových pivovarů a 409 minipivovarů. V roce 1989 u nás přitom existoval pouze jeden minipivovar (U Fleků) a ještě před deseti lety jich bylo pouhých 40. Boom minipivovarů ale neprobíhá jen u nás, tento trend se objevuje dříve či se zpožděním prakticky ve všech zemích světa.
„Srbský pivovarský trh není výjimkou. Poté, co prodělal prudký pád v období mezi roky 2008 až 2014 a poklesl o 14,59 %, dochází v posledních dvou letech k mírnému růstu produkce, a to i vlivem vznikajících malých pivovarů. Tento trend se dá očekávat i v příštích letech,“ říká Jaroslav Soukal, ředitel divize Pivovary ze společnosti RONELI SE, a dodává: „Srbsko je z pohledu českých firem velmi zajímavým a perspektivním trhem. Legislativní překážky jsou minimální, země se připravuje na vstup do Evropské unie a i z těchto důvodů se snaží vstup na místní trh spíše usnadnit. Srbsko bylo velmi zasaženo válkou v 90. letech minulého století, která výrazně ovlivnila ekonomiku celého regionu. Nyní se ale tato země dostává do růstu ekonomiky a tím je podpořen i zájem o nové investice, jinými slovy obchodní příležitosti.“
Cílem projektu podpořeného ČRA bylo vytvoření podnikatelského plánu pivovaru v Srbsku o kapacitě 3 000 hl ročně. Na základě konzultací s ambasádou ČR v Bělehradě se zástupci firmy RONELI SE rozhodli vytvořit takovou formu finálního materiálu, která by obsahovala stručné shrnutí nejdůležitějších faktů a dat a byla zároveň vhodným prezentačním materiálem, který je možné předložit potenciálním zájemcům o minipivovar.
Přípravy podnikatelského plánu probíhaly paralelně ve dvou úrovních. První úroveň obsahovala samotný sběr dat v Srbsku, mapování konkurence a místních specifik či návštěvy tamních konkurenčních pivovarů. Do sběru dat byli zapojeni i externí partneři a kontakty, které firma za dobu svého působení na srbském trhu získala. Druhou úrovní byl samotný návrh nejvhodnější pivovarské technologie, surovin, receptur piva či stavebního řešení, na kterém pracovali zaměstnanci firmy v České republice.
„V rámci realizace projektu neusilovala společnost RONELI SE pouze o detailní průzkum trhu, včetně návrhu cenové a obchodní strategie či vytvoření modelu návratnosti investice při zřízení pivovaru. Cílem projektu bylo především prostřednictvím vytvořeného podnikatelského plánu snadněji prezentovat výhody dodávek pivovarů a pivovarnických služeb z České republiky přímo na srbském trhu,“ přibližuje projekt Ludmila Leškovská, která má v ČRA dotační Program B2B na starosti.
Podobně jako u nás je i v Srbsku rostoucí zájem o pivo z minipivovarů patrný především ve větších městech, kde restaurace nabízejí výběr z desítek piv různých domácích i zahraničních minipivovarů. V podnikatelském plánu společnosti RONELI SE proto také nechybí doporučení, že nad rámec plzeňských typů piv je možné sortiment budoucího pivovaru doplnit různými druhy svrchně kvašených piv, především typu Ale, IPA a APA. Dalším doporučením je například umístění pivovaru do restaurace, která zajistí alespoň 25–50 % prodejů. Ostatní pivo z produkce je pak možné prodávat dalším restauracím a obchodním partnerům.
Společnost RONELI SE má ve svém portfoliu úspěšné projekty v Indii, Jižní Koreji, Vietnamu, Kongu, Rusku, Kazachstánu, ale i Srbsku. Ve městě Vršac ležícím nedaleko hranic s Rumunskem implementovali minipivovar do stávající stáčírny vody jako další technologický celek. Dodávka obsahovala úvodní studii, projektovou dokumentaci, samotnou dodávku technologie minipivovaru včetně montáže, dodání receptur piva i zaškolení obsluhy.
„Zaškolení personálu minipivovaru pod dohledem českého sládka je nedílnou součástí nabídky našich služeb. Toto zaškolení doporučujeme udělat ve dvou etapách. Nejdříve před samotnou instalací minipivovaru v Srbsku na obdobném minipivovaru v České republice. Personál tak získá dopředu zkušenosti, seznámí se s technologií a vyřeší se větší část dotazů. Druhá etapa pak probíhá při uvádění pivovaru do provozu,“ vysvětluje Jaroslav Soukal.
V případě zájmu zahraničního pivovaru je možné získat sládka z ČR na neomezeně dlouhou dobu. Spolupráce může ale fungovat i způsobem, že sládek pravidelně navštěvuje minipivovar a provádí inspekční cesty několikrát do roka na vyžádání investora. Není nutné dodávat, že spolupráci se sládkem z České republiky je výhodné marketingově využít. Už jen skutečnost, že nejdůležitější člověk v pivovaru odpovídající za kvalitu piva pochází ze země pivu zaslíbené, svědčí přinejmenším o vysoké úrovni odbornosti.
Více o Programu B2B se dozvíte zde.
Skutečnost, že naše země patří s konzumací 143 litrů piva na osobu dlouhodobě na první místo ve světovém žebříčku, je obecně dobře známá. Možná méně už se ví, že na 10 milionů obyvatel máme v současnosti 44 průmyslových pivovarů a 409 minipivovarů. V roce 1989 u nás přitom existoval pouze jeden minipivovar (U Fleků) a ještě před deseti lety jich bylo pouhých 40. Boom minipivovarů ale neprobíhá jen u nás, tento trend se objevuje dříve či se zpožděním prakticky ve všech zemích světa.
„Srbský pivovarský trh není výjimkou. Poté, co prodělal prudký pád v období mezi roky 2008 až 2014 a poklesl o 14,59 %, dochází v posledních dvou letech k mírnému růstu produkce, a to i vlivem vznikajících malých pivovarů. Tento trend se dá očekávat i v příštích letech,“ říká Jaroslav Soukal, ředitel divize Pivovary ze společnosti RONELI SE, a dodává: „Srbsko je z pohledu českých firem velmi zajímavým a perspektivním trhem. Legislativní překážky jsou minimální, země se připravuje na vstup do Evropské unie a i z těchto důvodů se snaží vstup na místní trh spíše usnadnit. Srbsko bylo velmi zasaženo válkou v 90. letech minulého století, která výrazně ovlivnila ekonomiku celého regionu. Nyní se ale tato země dostává do růstu ekonomiky a tím je podpořen i zájem o nové investice, jinými slovy obchodní příležitosti.“
Cílem projektu podpořeného ČRA bylo vytvoření podnikatelského plánu pivovaru v Srbsku o kapacitě 3 000 hl ročně. Na základě konzultací s ambasádou ČR v Bělehradě se zástupci firmy RONELI SE rozhodli vytvořit takovou formu finálního materiálu, která by obsahovala stručné shrnutí nejdůležitějších faktů a dat a byla zároveň vhodným prezentačním materiálem, který je možné předložit potenciálním zájemcům o minipivovar.
Přípravy podnikatelského plánu probíhaly paralelně ve dvou úrovních. První úroveň obsahovala samotný sběr dat v Srbsku, mapování konkurence a místních specifik či návštěvy tamních konkurenčních pivovarů. Do sběru dat byli zapojeni i externí partneři a kontakty, které firma za dobu svého působení na srbském trhu získala. Druhou úrovní byl samotný návrh nejvhodnější pivovarské technologie, surovin, receptur piva či stavebního řešení, na kterém pracovali zaměstnanci firmy v České republice.
„V rámci realizace projektu neusilovala společnost RONELI SE pouze o detailní průzkum trhu, včetně návrhu cenové a obchodní strategie či vytvoření modelu návratnosti investice při zřízení pivovaru. Cílem projektu bylo především prostřednictvím vytvořeného podnikatelského plánu snadněji prezentovat výhody dodávek pivovarů a pivovarnických služeb z České republiky přímo na srbském trhu,“ přibližuje projekt Ludmila Leškovská, která má v ČRA dotační Program B2B na starosti.
Podobně jako u nás je i v Srbsku rostoucí zájem o pivo z minipivovarů patrný především ve větších městech, kde restaurace nabízejí výběr z desítek piv různých domácích i zahraničních minipivovarů. V podnikatelském plánu společnosti RONELI SE proto také nechybí doporučení, že nad rámec plzeňských typů piv je možné sortiment budoucího pivovaru doplnit různými druhy svrchně kvašených piv, především typu Ale, IPA a APA. Dalším doporučením je například umístění pivovaru do restaurace, která zajistí alespoň 25–50 % prodejů. Ostatní pivo z produkce je pak možné prodávat dalším restauracím a obchodním partnerům.
Společnost RONELI SE má ve svém portfoliu úspěšné projekty v Indii, Jižní Koreji, Vietnamu, Kongu, Rusku, Kazachstánu, ale i Srbsku. Ve městě Vršac ležícím nedaleko hranic s Rumunskem implementovali minipivovar do stávající stáčírny vody jako další technologický celek. Dodávka obsahovala úvodní studii, projektovou dokumentaci, samotnou dodávku technologie minipivovaru včetně montáže, dodání receptur piva i zaškolení obsluhy.
„Zaškolení personálu minipivovaru pod dohledem českého sládka je nedílnou součástí nabídky našich služeb. Toto zaškolení doporučujeme udělat ve dvou etapách. Nejdříve před samotnou instalací minipivovaru v Srbsku na obdobném minipivovaru v České republice. Personál tak získá dopředu zkušenosti, seznámí se s technologií a vyřeší se větší část dotazů. Druhá etapa pak probíhá při uvádění pivovaru do provozu,“ vysvětluje Jaroslav Soukal.
V případě zájmu zahraničního pivovaru je možné získat sládka z ČR na neomezeně dlouhou dobu. Spolupráce může ale fungovat i způsobem, že sládek pravidelně navštěvuje minipivovar a provádí inspekční cesty několikrát do roka na vyžádání investora. Není nutné dodávat, že spolupráci se sládkem z České republiky je výhodné marketingově využít. Už jen skutečnost, že nejdůležitější člověk v pivovaru odpovídající za kvalitu piva pochází ze země pivu zaslíbené, svědčí přinejmenším o vysoké úrovni odbornosti.
Více o Programu B2B se dozvíte zde.